PTSD není jen vzpomínka na něco špatného. Je to tělo, které se stále bojí, i když už je bezpečně. Je to noční můra, která se opakuje každou noc, i když jsi vyjel z auta celý a zdravý. Je to ten pach benzínu, který tě náhle vrhne zpět do nehody, která se stala před pěti lety. A není to jen v hlavě - je to v svalích, v žaludku, v srdci. Když trauma nekončí vzpomínkou, končí v těle.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je diagnóza, která se objevila v roce 1980, kdy americká psychiatrie poprvé uznala, že vojáci z Vietnamu nejsou jen „slabí“ - mají fyzickou a psychickou reakci na nesnesitelné zážitky. Dnes víme, že PTSD může vzniknout po každém traumatu: únosu, násilí, vážné nehodě, vojenské službě, dokonce po zážitku, kdy jsi byl svědkem smrti někoho blízkého.
Není to „přehnaná reakce“. Není to „nemůžeš se pohnout“. Není to „musíš to překonat“. Je to biologická odpověď těla, které se naučilo, že svět je nebezpečný - a teď se to udržuje, i když je všechno jinak.
Diagnostika je přesná: musíš mít alespoň jeden příznak z každé ze čtyř skupin po dobu delší než měsíc:
Ne každý, kdo zažije traumatu, vyvine PTSD. Pouze 20-40 % lidí. Ale u obětí mučení nebo únosu je to téměř vždy - 95 %. A to je důležité: PTSD není o tom, jak silný jsi. Je to o tom, jak silné bylo to, co jsi zažil.
Když se stane traumatu, tvůj mozek se přepne do režimu přežití. Amygdala - část mozku, která hlídá hrozby - se rozsvítí jako světlo na výstražné tabuli. A zatímco by měla zhasnout, když je hrozba pryč, u lidí s PTSD zůstává zapnutá. Studie ukazují, že u pacientů s PTSD je aktivita amygdaly o 300 % vyšší než u zdravých lidí. To znamená: i když sedíš v kavárně, tvůj mozek si myslí, že jsi v boji.
A zároveň se zmenšuje hippokampus - oblast odpovědná za paměť a regulaci emocí. Ztrácí 8-10 % objemu. To znamená: nemůžeš správně rozlišit, co je dnes a co je včera. A prefrontální kůra - ta, která ti říká „to už je pryč“ - je příliš slabá, aby to zastavila.
To je důvod, proč se PTSD neodpoutá od těla. Neurologické změny jsou reálné. A to, co říká profesor Bessel van der Kolk, je pravda: „Tělo si pamatuje, co mozek chce zapomenout.“ Většina lidí s PTSD má chronické bolesti, problémy s trávením, nevysvětlitelnou únava - protože jejich tělo stále reaguje na hrozbu, která už neexistuje.
V České republice se PTSD léčí podle standardů Ministerstva zdravotnictví. A zde je první pravda: léky samotné nestačí.
SSRI antidepresiva, jako je sertralin, jsou první volbou. Ale studie z roku 2017 ukazují, že účinnost je jen 40-60 %. A co víc - 41 % lidí přestane užívat léky do tří měsíců kvůli únavě, ztrátě sexuálního vztahu, nebo závratím. A když je přestanou užívat, 89 % z nich relapsuje do šesti měsíců.
Léky řeší důsledky. Ne příčinu.
Na druhé straně je EMDR - terapie, která využívá pohyb očí, aby tělo a mozek přepracovaly traumatu. V ČR má EMDR úspěšnost 77 %. Lidé, kteří prošli 12 sezeními, často říkají: „Už nevidím scény nehody před očima.“ Na platformě Terapeuti.cz má EMDR 4,7/5 hvězdiček z 850 hodnocení. A to je větší než u jakékoliv jiné terapie.
Ještě lépe funguje kombinace EMDR + somatic experiencing - terapie, která se zaměřuje na tělo. 92 % úspěšných terapeutů v ČR ji používá. Protože PTSD není jen v hlavě. Je v svalovém napětí, v nesvědomitém stísnění hrudníku, v náhlém ztuhnutí, když někdo zvedne ruku.
V Praze, Brně a Ostravě existují tři centra, kde se testuje ketaminová terapie. Od ledna 2023 se v centru Psyon léčí pacienti s ketaminem - podávaným v bezpečném prostředí pod dohledem lékaře. Výsledky: 50 % redukce symptomů za šest týdnů u 24 z 30 pacientů. Ale toto léčení stojí 15 000 Kč za sezení - a pojišťovna nehradí. Je to přístupná jen pro některé.
Ještě zajímavější je propranolol - betablokátor, který se podává do šesti hodin po traumatu. V klinice na FN Motol se testuje na 50 pacientech. Výsledky: 70 % mělo 50 % méně flashbacků. A žádné vážné vedlejší účinky. To je revoluce - léčba, která by mohla zabránit PTSD vzniknout vůbec.
Od roku 2025 bude v Brně testována genetická analýza CYP2D6 - která ukáže, zda bude sertralin pro tebe účinný, nebo jen škodlivý. To je personalizovaná medicína - a přichází.
Průměrně trvá 26 měsíců, než někdo s PTSD dostane diagnózu. Proč?
A když se nakonec dostaneš na lékaře, často ti řeknou: „Je to stres, už to překonáš.“ Nebo ti dají léky a neřeknou, že to je jen začátek.
Největší chyba? Čekání. Riziko, že PTSD přejde v chronickou formu, stoupá z 15 % na 60 %, když nezačneš léčit do tří měsíců. To je jako čekat s léčbou infarktu - když už je srdce poškozené, je pozdě.
Terapie je klíč. Ale ty můžeš udělat něco i teď:
Od 1. ledna 2024 bude farmakoterapie pro PTSD plně hrazena po prvním roce léčby. To je krok dopředu. Ale systém je stále přetížený. V ČR je 1,2 klinického psychologa na 10 000 obyvatel. V EU je průměr 3,8. A zatímco trh PTSD terapií roste o 22 % ročně, počet specialistů ne.
Podle analýzy Deloitte bude trh v ČR do roku 2027 dosahovat 1,2 mld. Kč. Ale pokud nezvýšíme počet terapeutů, nebudeme schopni pomoci všem.
PTSD není záležitost „jednoho člověka“. Je to systémový problém. A jeho řešení nezačíná v kabinetu lékaře. Začíná tím, že přestaneme říkat „to se překoná“ a začneme říkat: „To je reálné. A pomůžeme ti.“
Ne. PTSD je biologická reakce těla. Neurologické změny - jako zmenšení hippokampu, přehnaná aktivita amygdaly a změny v úrovni kortizolu - jsou potvrzeny neuroimagingem. Tělo si pamatuje traumatu jako hrozbu, i když je už pryč. Proto lidé s PTSD trpí chronickými bolestmi, problémy s trávením a únavou - to není „v hlavě“, to je ve tkáních.
Ano. I když je to méně časté než po násilí nebo únosu, PTSD může vzniknout i po dopravní nehodě, pokud byla extrémně traumatiční. Významné je nejen fyzické poškození, ale i pocit bezmoci, blízké smrti nebo ztráta blízké osoby. U 20-40 % lidí po vážné nehodě se PTSD vyvine, pokud nejsou podporováni a nezačnou léčit hned.
Léky jako sertralin potlačují příznaky, ale nezmění neurologickou strukturu mozku, která je způsobena traumatem. 89 % pacientů, kteří přestanou užívat léky, relapsuje do šesti měsíců. Léčba musí změnit to, jak mozek a tělo zpracovávají traumatu - a to dělá psychoterapie, zejména EMDR a somatic experiencing.
EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) je terapie, která využívá pohyby očí, aby mozek přepracoval traumatu. Když si paměť traumatu aktivuješ a zároveň sleduješ pohyb prstu, mozek začíná spojovat tu paměť s bezpečným prostředím. Studie ukazují 77 % úspěšnost v návratu k běžnému fungování. Je to jedna z mála terapií, která funguje i u lidí, kteří nemohou mluvit o traumatu - protože pracuje přímo s paměťovými síťmi.
PTSD sama o sobě není dědičná, ale riziko jejího vývoje může být ovlivněno genetikou. Například varianta genu CYP2D6 ovlivňuje, jak tělo zpracovává antidepresiva. Zároveň děti lidí s PTSD mají vyšší riziko vývoje úzkosti nebo depresí - ne proto, že si „předali“ PTSD, ale protože vyrůstají ve stresovém prostředí, které ovlivňuje vývoj jejich mozku.
Ano. Chronický stres z PTSD způsobuje dlouhodobý zánět v těle. To zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění o 51 %, autoimunitních chorob o 37 % a i rakoviny. Tělo je v neustálém režimu „přežití“ - což spotřebovává energii, oslabuje imunitu a poškozuje orgány. Léčba PTSD není jen o psychice - je to i o přežití těla.
V ČR je 12 certifikovaných center pro léčbu PTSD. Nejznámější jsou v Praze (Psyon, Klinika pro trauma), Brně (Centrum pro trauma) a Ostravě (Psychiatrická klinika VŠPL). Většina z nich nabízí EMDR, somatic experiencing a ketaminovou terapii. Základní diagnostiku můžeš provést u psychiatra, ale léčbu hledej u terapeuta se speciální certifikací pro PTSD.