When someone uses stimulancia, je to použití látek nebo chování, která rychle zvyšují energii, pozornost nebo pocit euforie. Also known as stimulace, it není jen o drogách – může jít o přejídání, přehnané cvičení, nebo dokonce neustálé scrollování sociálních sítí, kdy tělo a mozek hledají okamžitý náraz. V psychoterapii se s tím setkáváme často – u lidí s poruchami příjmu potravy, kde kompulzivní cvičení nebo hladovění slouží jako stimulancia k řízení emocí, u těch s ADHD, kteří hledají vnější podněty, aby překonali únavu a nepozornost, nebo u lidí s závislostí, kterým chybí nástroje, jak zvládat těžké chvíle bez alkoholu, kouření nebo jiného způsobu, jak si „přidat“. Stimulancia není nemoc – je to způsob, jak se člověk naučil přežít, když neměl jiné nástroje.
Co se skrývá za tímto chováním? Často to je unava z emocí, které neumíš pojmenovat. Nebo strach, že když zastaneš, začneš cítit to, co jsi dlouho tlumil. Stimulancia ti dává kontrolu – alespoň na chvíli. Ale kontrola je iluze. Po ní přichází vyhoření, vina, nebo zhoršení původního problému. V terapii se nejedná o to, abychom tvoje stimulancie zrušili. Jedná se o to, abychom ti pomohli najít jiné způsoby, jak se cítit lépe – bez rizika, bez následků, bez toho, že bys se musel po každém kroku kárat.
Co najdeš v článcích níže? Jak se stimulancia projevuje u lidí s poruchami příjmu potravy, kde cvičení slouží jako kompenzace za jídlo. Jak se lidé s ADHD snaží „přidat“ pozornost pomocí kofeinu, mobilu nebo extrémních aktivit. Jak se craving u závislosti liší od běžného toužení. A jak terapeutická aliance – prostě vztah s někým, kdo tě neosuduje – může být prvním krokem k tomu, abys přestal hledat náhradu venku a začal najít klid uvnitř.
Kombinovaná léčba ADHD pomocí stimulancií a psychoterapie je nejúčinnější metoda, ale v ČR je přístup k terapii omezený. Zjistěte, jak funguje, proč je lepší než léky samotné a co dělat, když nemůžete najít terapeuta.
Zobrazit více