Efektivita psychoterapie: Co vědecké studie skutečně říkají o její účinnosti

  • Domů
  • Efektivita psychoterapie: Co vědecké studie skutečně říkají o její účinnosti
Efektivita psychoterapie: Co vědecké studie skutečně říkají o její účinnosti

Stojíte před rozhodnutím, zda psychoterapie vůbec pomůže? Možná jste slyšeli, že „funguje to na každého“, nebo naopak „je to jen peníze na větr“. Co říkají skutečné vědecké studie? Ne fóra, ne reklamy, ne příběhy na sociálních sítích - ale data z tisíců lidí, které byly měřeny, porovnávány a analyzovány. Výsledek je jasný: psychoterapie funguje. Ale ne vždy stejně, a ne pro všechny stejně rychle.

Psychoterapie je účinná - a to daleko více, než si většina lidí myslí

Metaanalýza z roku 1980, která shrnula 475 studií, ukázala, že průměrný efekt psychoterapie je 0,80. Co to znamená? Znamená to, že člověk, který prošel terapií, je lepší než 79 % lidí, kteří nebyli vůbec léčeni. Toto není „nějaký lepší pocit“. Toto je statisticky významné, měřitelné zlepšení - stejně jako u léků na vysoký krevní tlak nebo antibiotik.

V České republice to potvrzují i aktuální studie. Pilotní program krátkodobé psychoterapie, který spustila Masarykova univerzita v roce 2021, ukázal, že 78 % klientů za 12 sezení dosáhlo významného zlepšení. Nejde o „nějaké zlepšení“. Jde o to, že lidé, kteří přišli s úzkostí, depresí nebo pocity bezmoci, začali znovu spát, mít energii, komunikovat s rodinou a pracovat. To není magie. To je věda.

Který typ psychoterapie je nejlepší? CBT, psychodynamická nebo humanistická?

Většina lidí si myslí, že některý přístup je „nejlepší“. To je nesmysl. Vědecké studie to opakovaně vyvracejí.

Metaanalýza Steinerta z roku 2017, která analyzovala 2 751 pacientů, zjistila, že psychodynamická terapie, kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a farmakologická léčba jsou téměř stejně účinné. Rozdíl v efektu mezi CBT a psychodynamickou terapií je jen 0,12-0,15 - tak malý, že ho statisticky nelze považovat za významný. Jinými slovy: pokud máte depresi, nezáleží tolik na tom, jestli budete mluvit o vašem dětství nebo o vašich myšlenkách. Důležitější je, jestli se s terapeutem cítíte bezpečně.

Humanistická terapie, která se zaměřuje na sebepoznání a autenticitu, má v krátkodobém horizontu podobné výsledky jako CBT. Ale po dvou letech po ukončení terapie se její efekt zvyšuje o 15 %. To znamená, že lidé, kteří prošli humanistickou terapií, často pokračují v růstu i poté, co terapie skončila. CBT vám pomůže přežít následující týden. Humanistická terapie vám může pomoci přežít dalších deset let.

Skupinová terapie je stejně účinná jako individuální. V 76 % studií byly výsledky stejné. A to přesto, že v skupině nejste sami s terapeutem, ale s dalšími lidmi, kteří procházejí podobnými věcmi. To je důkaz, že lidská přítomnost - ne jen technika - je klíčem.

Člověk přechází z temnoty do světla s pozitivními symboly kolem sebe.

Co je skutečně nejdůležitější? Vztah, vztah, vztah

Největší překvapení výzkumu? Největší prediktor úspěchu psychoterapie není typ terapie, nejen zkušenost terapeuta, ani ne vaše diagnóza. Je to terapeutický vztah.

Metaanalýza Flückigerové z roku 2018, která zahrnovala 30 882 klientů z 29 zemí, zjistila, že kvalita vztahu mezi klientem a terapeutem má korelaci 0,60 s úspěchem terapie. To je silnější než většina léků. A to platí bez ohledu na to, zda je terapeut CBT, psychodynamický nebo humanistický. Pokud se s terapeutem necítíte slyšený, hodnocený nebo bezpečně, terapie nebude fungovat. Žádná technika to nezkompenzuje.

Ve výzkumu Masarykovy univerzity z roku 2022 74 % klientů uvedlo, že právě vztah byl nejdůležitější faktor. Když jste v terapii, neřešte, jestli vás terapeut „dobře ví“, jestli má „správný titul“ nebo „zná novou metodu“. Otázka zní: „Cítím se s ním jako s člověkem, který mě neosuduje a můžu mu věřit?“ Pokud odpověď zní ano - máte šanci. Pokud ne - zkusíte jiného.

Proč psychoterapie někdy nefunguje?

Není to vždycky jen vaše chyba. Nebo chyba terapeuta. Je to systémový problém.

Ve výzkumných podmínkách (RCT) psychoterapie funguje u 65-70 % lidí. Ve skutečné praxi to klesá na 50-55 %. Proč? V laboratoři jsou pacienti vybíráni pečlivě, terapeuti dodržují protokoly, sledují průběh. Ve skutečnosti přicházíte s komorbiditami - úzkostí, depresí a problémy v rodině zároveň. Terapeut má 45 minut na sezení a 15 minut na zápis. Někdo nezná, jak měřit výsledky. A většina terapeutů v ČR (68 %) říká, že prostě nemá čas na pravidelné sledování průběhu terapie.

Co se stane, když terapeut neví, jestli jste se zlepšili? Pravděpodobně bude pokračovat stejně - i když to nefunguje. A to je ten problém. Studie z roku 2001 ukázaly: když klient pravidelně vyplňuje krátký dotazník (např. OQ-45) a terapeut ho vidí, úspěšnost terapie stoupne o 35 %. V ČR tento systém používá jen 22 % klinik. To je jako léčit cukrovku bez měření glukózy.

A ještě jedna věc: 15-20 % lidí se v terapii zhorší. Ne všichni. Ale někteří. Obzvláště ti, kteří mají více diagnóz najednou. To neznamená, že psychoterapie je špatná. Znamená to, že potřebujete správný přístup, správného terapeuta a sledování. Pokud se vám po 10 sezeních nezlepší nic - nezůstávejte. Ptejte se: „Co se děje?“

Strom s kořeny v terapeutickém vztahu a větvemi různých forem terapie.

Co se děje v Česku? Cena, dostupnost a technologie

Terapie v Česku je drahá. Průměrné sezení stojí 800-1 200 Kč. 42 % klientů říká, že to není dostupné. V roce 2022 byl trh psychoterapie v ČR hodnocen na 1,2 miliardy Kč - 68 % z toho je soukromé placení. Veřejná péče je nedostatečná. Máme 4,4 terapeuta na 10 000 obyvatel. V EU je to 7,1. To znamená, že čekáte na návrh na terapii měsíce - a pak se dostanete k někomu, kdo nemá čas, nebo neumí měřit výsledky.

Na druhou stranu, poptávka roste. Od roku 2018 se zvýšila poptávka po krátkodobé terapii (12-20 sezení) o 22 %. Lidé už nechtějí roky sedět. Chtějí výsledky. A výzkum to podporuje: krátkodobá terapie funguje. V pilotním programu se průměrná délka snížila z 22 na 16 sezení - a výsledky se nezhoršily.

Technologie se přidává. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2023 schválilo pilotní projekt teoterapie pro 500 lidí s lehkou depresí. Do roku 2025 bude všechna veřejně financovaná terapie evidována podle standardizovaných kritérií. Prof. Raboch předpovídá, že do roku 2030 bude 40 % sezení kombinováno s digitálními nástroji - aplikacemi, dotazníky, výstupy z neurovědy.

Ale varování: komerční tlak na zkracování terapie může způsobit, že se lidé „vyléčí“ jen dočasně. Terapie není „výrobek“, který se prodává v balíčku. Je to proces. A proces potřebuje čas, pokud chce být trvalý.

Co dělat, když chcete začít?

Nečekejte na „ideálního terapeuta“. Neexistuje. Ale existuje ten správný pro vás.

  • Začněte s krátkodobou terapií - 12-20 sezení. To je dostatečné pro většinu problémů.
  • Ptejte se: „Můžete mě měřit? Používáte OQ-45 nebo nějaký jiný nástroj pro sledování průběhu?“ Pokud ne, nevadí. Ale budete muset sami sledovat svůj pokrok.
  • Nejde o to, jestli je terapeut „známý“ nebo „má titul“. Jde o to, jestli se s ním cítíte bezpečně. Pokud se po třech sezeních necítíte lépe - zkuste jiného.
  • Nezapomeňte: terapie není jen o hovoru. Je to o tom, že někdo vás slyší, když se nikdo jiný nechce nebo neumí.

Největší překážka psychoterapie není její neúčinnost. Je to to, že lidé nevěří, že to může fungovat. A že se bojí, že to nebude stačit. Ale věda říká jinak. Pokud najdete člověka, kterému můžete věřit, a budete se s ním věnovat tomu, co vás trápí - změna není jen možná. Je předvídatelná.

Je psychoterapie skutečně účinnější než léky?

Vědecké studie ukazují, že psychoterapie je stejně účinná jako léky u většiny duševních poruch, jako je depresie nebo úzkost. V některých případech je kombinace obou metod nejúčinnější. Například 80 % lidí s depresí reaguje na kombinaci terapie a léků, zatímco pouze 60 % na léky samotné. Psychoterapie má navíc dlouhodobější účinky - léky přestanou působit, když je přestanete užívat. Terapie mění způsob, jakým myslíte, a to trvá déle.

Proč některé terapie trvají roky a jiné jen několik měsíců?

Délka terapie závisí na vašich cílech a typu problému. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) je navržená jako krátkodobá - obvykle 12-20 sezení. Je zaměřená na konkrétní příznaky, jako je úzkost nebo spánkové poruchy. Psychodynamická terapie se zaměřuje na hluboké vzorce, které se vyvinuly v dětství, a proto může trvat déle. Ale i ona se dnes často používá ve zkrácené formě. Moderní výzkum ukazuje, že i v krátkém období lze dosáhnout významné změny - pokud je terapeutický vztah silný a průběh pravidelně sledován.

Je pravda, že psychoterapie může zhoršit stav?

Ano, u 15-20 % lidí může terapie dočasně zhoršit stav, zejména pokud se dotýká traumatických vzpomínek nebo hlubokých emocí. To není chyba terapeuta, ale přirozená část procesu - podobně jako bolest v kloubu po začátku fyzické terapie. Důležité je, aby terapeut věděl, jak to rozpoznat a reagovat. Pokud se vám po několika sezeních stále zhoršuje, nebo se cítíte ztraceně a bez podpory, je čas přemýšlet o změně terapeuta nebo přístupu. Terapie by měla vést k většímu pocitu kontroly, ne k jeho ztrátě.

Je lepší individuální nebo skupinová terapie?

Oba přístupy jsou stejně účinné podle většiny studií. Individuální terapie je vhodná pro hluboké, osobní problémy nebo pokud se cítíte nekomfortně v skupině. Skupinová terapie je výhodná, pokud se cítíte osamělý nebo když potřebujete vidět, že jiní lidé procházejí podobnými věcmi. V mnoha případech je skupinová terapie i levnější. Někteří lidé začínají individuálně a přecházejí do skupiny. Neexistuje jedna správná cesta - jde o to, co vám lépe vyhovuje.

Jak zjistím, jestli terapie funguje?

Nečekejte na „náhle štěstí“. Hledejte malé změny: lepší spánek, méně kritické myšlenky o sobě, schopnost říct „ne“, větší odolnost v konfliktech. Pokud máte terapeuta, který používá standardizovaný dotazník (např. OQ-45), sledujte jeho výsledky - měly by se zlepšovat. Pokud ne, zeptejte se: „Co děláme, aby se něco změnilo?“ Pokud se po 8-10 sezeních nic nezměnilo, je čas přemýšlet o jiném přístupu nebo terapeutovi. Terapie není „výrobní linka“. Je to spolupráce.

Je možné dostat psychoterapii zdarma nebo za podporu veřejného zdravotnictví?

Ano, ale záleží na vaší lokalitě a diagnóze. V Česku jsou některé služby veřejně financované - například v psychologických centrech při nemocnicích nebo v rámci projektů Ministerstva zdravotnictví. Některé neziskové organizace nabízejí terapii za snížené ceny. Ale čekací doba může být dlouhá, a kvalita se liší. Pokud máte diagnózu jako depresie nebo úzkostná porucha, můžete se obrátit na svého lékaře a požádat o odkaz. Většina veřejných služeb ale zatím nemá systém měření výsledků, což zvyšuje riziko, že terapie nebude efektivní. Pokud máte možnost, zvažte i kombinaci veřejné a soukromé terapie.

Karolína Bělohlávková

Karolína Bělohlávková

Jsem psychoterapeutka a autorka, která propojuje klinickou praxi s psaním o duševním zdraví. Vedu individuální i párová sezení a supervizně podporuji mladé terapeuty. Ráda srozumitelně popularizuji psychoterapii a vytvářím materiály pro veřejnost.