Závislost na drogách a psychoterapie: Co skutečně funguje v adiktologii

Závislost na drogách není otázka slabosti vůle. Je to komplexní porucha, která se projevuje v těle, mysli i chování. Lidé, kteří s ní bojují, nejsou „zlí“ nebo „neodborní“ - jsou postižení. A právě proto, že jde o poruchu, která se týká celého člověka, jednoduché řešení jako detoxikace nebo krátký pobyt v klinice často selhává. Co opravdu pomáhá? Psychoterapie. Ne jako doplněk, ale jako jádro léčby.

Proč detoxikace sama o sobě nestačí

Mnoho lidí si myslí, že když někdo přestane užívat drogy nebo alkohol, je „vyléčený“. To je nebezpečná iluze. Fyzická závislost se dá překonat během několika dní nebo týdnů. Tělo se vyčistí. Ale co se děje v mozku? Co se děje v duši? Co se děje v rodině? Tyto otázky zůstávají bez odpovědi - a proto relapsy jsou tak běžné.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2022 má pouhých 18 % lidí, kteří absolvují jen detoxikační léčbu, úspěšně udržet abstinence po roce. To znamená, že téměř každý pátý člověk se vrátí ke své závislosti. Proč? Protože nebyl vyřešen základní problém: jak se vyrovnat s bolestí, strachem, únavou, vínou, kterou návyková látka dříve „zakrývala“.

Psychoterapie jako základní nástroj

Ministerstvo zdravotnictví v České republice jasně říká: efektivní léčba závislosti musí obsahovat minimálně dvě metody - individuální psychoterapii a skupinovou terapii. To není doporučení. Je to povinnost. A proč? Protože psychoterapie pracuje s tím, co se nedá „vyčistit“ - s emocemi, vzpomínkami, vztahy, sebepojetím.

Nejúčinnější přístup v adiktologii dnes je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Podle výzkumů z Ústavu adiktologie 1. lékařské fakulty UK dosahuje KBT u opakovaně relapsujících klientů s polyzávislostí 63 % úspěšnosti. Co to znamená v praxi? Klient se učí rozpoznávat, co ho „spustí“ - konkrétní situace, emoce, myšlenky, které ho vedou k užívání. Pak se učí nahrazovat závislostní reakce novými nástroji: jak se uklidnit, jak říct „ne“, jak vyjádřit potřebu bez látky.

78 % klientů, kteří se podíleli na průzkumu na portálu DROGY-INFO.CZ v roce 2022, uvedlo, že práce s emocemi prostřednictvím KBT byla pro ně klíčová. Ne proto, že někdo „řekl, co mají dělat“, ale protože se naučili, co dělají sami - a proč.

Relaxační techniky: klid jako odpor proti závislosti

Když tělo není v klidu, mozek hledá „pomoc“. A ta pomoc často vede k látkám. Proto je jedním z nejúčinnějších doplňků psychoterapie relaxace.

Šultzova autogenní relaxační technika a Jacobsonova progresivní relaxace se v české adiktologii používají už desítky let. 65 % klientů v průzkumu označilo tyto techniky jako nejdůležitější prvek terapie. Proč? Protože učí tělo, že neexistuje potřeba „něčeho“ venku, aby se cítilo lépe. Učí ho, že klid je možný - i bez alkoholu, bez kokaínu, bez tablet.

Dechová cvičení, koncentrace na tělo, pozorování citů bez hodnocení - to všechno není „záchranný kruh“. Je to trénink nového způsobu života. A ten se nevytvoří za týden. Vyžaduje denní praxi. A to je právě to, co psychoterapie umožňuje - bezpečný prostor, kde se to může naučit.

Co se děje s „novými“ závislostmi?

Závislost na internetu, počítačových hrách, mobilních telefonech nebo sázení se nezobrazuje v krevních testech. Ale je stejně ničivá. V roce 2022 tvořily tyto „procesní“ závislosti 12 % všech případů v ČR. Podle prognózy Ústavu adiktologie to do roku 2030 bude 25 %.

Proč je to problém? Protože nemůžete „přestat používat internet“ jako přestanete pít alkohol. Musíte se naučit používat technologie jinak. Cílem není abstinence - cílem je změna chování. Kde se člověk připojuje? Proč? Co se snaží vyhnout? Jaká emoce ho tam táhne?

Tady psychoterapie není jen nástrojem - je jediným nástrojem. KBT pomáhá rozpoznat vzory. Systémová terapie pracuje s rodinou, která nevěděla, že její „pomoc“ ve skutečnosti závislost podporuje. Existenciální terapie pomáhá lidem najít smysl, který ztratili ve světě, kde všechno je „na kliknutí“.

Spoluzávislost: kdy pomáhání způsobuje škodu

Nikdo nebojuje se závislostí sám. Vždycky je tam někdo jiný - partner, rodič, přítel. A často tento člověk dělá všechno, aby „udržel“ závislého: platí účty, vysvětluje zaměstnavateli, přebírá odpovědnost, zatajuje chyby.

To se jmenuje kodependence. A je to závislost také. Jen jiná. A také léčitelná.

Podle NEO Centra je práce s kodependencí klíčová. Pokud se rodina nezmění, klient se vrátí. Ne protože je slabý. Protože doma je všechno stejné. Pokud nikdo neříká „to už nejde“, pokud nikdo neříká „tvoje chování nás zničí“, pak je závislostí nejen on - je závislý celý systém.

Skupinová terapie pro rodiny, individuální konzultace pro partnera, vzdělávání o hranicích - to je část léčby, kterou mnoho center stále ignoruje. A to je jeden z hlavních důvodů, proč relapsy přicházejí.

Co chybí? Následná péče

Když klient opustí kliniku, kde se naučil dýchat, mluvit, cítit - co ho čeká venku? Často nic. Žádný plán. Žádný kontakt. Žádná podpora.

32 % klientů v průzkumu DROGY-INFO.CZ kritizovalo nedostatečnou dostupnost následné péče. A má pravdu. Podle stejného průzkumu mají lidé bez strukturovaného aftercare 2,3krát vyšší riziko relapsu v prvních šesti měsících.

Následná péče není „dobrovolný doplněk“. Je to základ. To znamená pravidelné schůzky s terapeutem, podpůrné skupiny, denní kontrolu, přístup k psychologické pomoci, když se začne něco špatně dělat - ne až po relapsu.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje do roku 2030 zvýšit dostupnost následné péče. Ale dnes je to stále výjimka. A to je jedna z největších chyb systému.

Co funguje? A co ne?

Není jedna „správná“ psychoterapie. Je to kombinace.

• Kognitivně behaviorální terapie - nejvíce vědecky podložená, nejúčinnější pro změnu chování.
• Psychodynamická terapie - pomáhá pochopit kořeny závislosti, často v dětství, v nevyřešených traumatech. Úspěšnost 52 % u opakovaných relapsů.
• Systémová terapie - pracuje s rodinou, partnerem, pracovním kolektivem. Klíč pro dlouhodobou stabilitu.
• Expresivní terapie - malování, taneční terapie, dramaterapie. Zvláště u lidí, kteří nemohou říct, co cítí.
• Relaxační techniky - autogenní trénink, dechová cvičení. Základ pro uklidnění nervového systému.

Co nefunguje? „Nápravné“ programy, které využívají jen kázeň, strach nebo náboženské výzvy. Co nefunguje? Léčba bez osobního přístupu. Co nefunguje? Léčba bez následné péče.

Co se mění v adiktologii?

Český systém se mění. V roce 2022 bylo 42 % adiktologických pracovišť připojeno k teleterapii. To je zásadní změna. Lidé ve venkovských oblastech, ti, kteří se stydí, ti, kteří nemají čas - teď mají přístup.

Ministerstvo zdravotnictví chce do roku 2025 mít 75 % pracovišť připravených pro digitální terapii. A do roku 2030 se očekává, že čekací doba na terapii klesne z 8,2 měsíce na 3 měsíce. To je velký krok. Ale zatím je to plán. Ne realita.

Na druhou stranu: 68 % lidí, kteří hledají pomoc, přestane snažit, než se dostanou ke schůzce. To znamená, že systém je stále příliš pomalý. Příliš neosobní. Příliš nesoustředěný na to, co opravdu funguje - na člověka.

Co si pamatovat

Závislost na drogách není problém, který se vyřeší lékem. Je to problém, který se vyřeší člověkem. Člověkem, který se naučil mluvit o svém bolesti. Člověkem, který se naučil dýchat, když ho něco rozčílí. Člověkem, který se naučil říct „ne“ - nejen látkám, ale i sobě.

Psychoterapie není „poslední šance“. Je to první a jediná cesta, která vede k opravdové změně. Ať už jde o alkohol, kokaín, internet nebo sázení - základ je stejný: naučit se žít bez „náhrady“. A to se dá. Ale jen, když se člověk nechá vést. A když se systém nechá přizpůsobit.