ADHD a závislosti: Jak vysoké riziko a jak léčit současně

• Od Karolína Bělohlávková
• 25 dub, 2025
• 0 Komentáře

Když někdo trpí ADHD, není jen trochu rozptylený nebo neklidný. Je to chronické neurologické onemocnění, které mění, jak mozek zpracovává pozornost, impulsy a emoce. A právě tato změna často vede k něčemu, co mnozí nepřipouštějí: závislosti. V České republice se každý čtvrtý dospělý s ADHD během života stane závislým na alkoholu, drogách nebo návykových látkách. To je téměř desetkrát víc než u lidí bez ADHD. A nejhorší? Mnozí to nevědí. Nebo to lékaři přehlížejí.

Proč ADHD vede k závislostem?

Nejde o to, že lidé s ADHD jsou „slabší“ nebo „méně odolní“. Jde o neurobiologii. Mozek s ADHD má nižší úroveň dopaminu - chemikálie, která odpovídá za pocit uspokojení, motivaci a odměny. Když někdo s ADHD něco dělá, necítí to „správné“ uspokojení. Výsledek? Hledá cestu, jak doplnit dopamin jinak. A nejrychlejší způsob, jak to udělat, je návyková látka.

Podle studií z Českého statistického úřadu a psychiatrie pro praxi až 68 % pacientů s ADHD a závislostí říká, že alkohol, pervitin nebo jiné látky jim pomáhají zvládnout emocionální křeče, nervozitu nebo pocit „prázdnosti“. To není hledání euforie - to je sebemedikace. Zatímco běžný uživatel alkoholu chce být „větší“, lidé s ADHD chtějí být „normální“. A když to nezvládnou léky, uchylují se k drogám.

Studie Wilense z roku 2004 ukázala něco, co dnes už většina odborníků považuje za pravdu: pokud dítě s ADHD dostane správnou farmakoterapii, sníží se riziko závislosti v dospělosti o polovinu. To znamená, že léčba ADHD není jen o lepších známkách ve škole - je to prevence závislosti.

Co se stane, když ADHD nelečíte?

Když ADHD zůstane neléčené, mozek se učí přežívat přes impulsivitu. A to znamená, že každý výstup z domova, každá škola, každá práce, každý vztah je výzvou. Mnozí lidé s neléčeným ADHD se dostanou do kruhu: „Nejsem schopný, proto se cítím špatně, proto užiji, proto se cítím ještě hůř, proto užiji víc.“

Časem se to přemění v chronický problém. Dospělí s neléčeným ADHD mají 30 % vyšší šanci na opakovaný relaps při léčbě závislosti. Průměrná doba rekonvalescence jim trvá 14 měsíců - o pět měsíců déle než lidem bez ADHD. A to všechno jen proto, že nikdo neřešil základní příčinu.

Navíc, podle MUDr. Vodičky, se u těchto lidí často objevují dopravní nehody - mají 2,3krát vyšší riziko než ostatní. Kriminalita, ztráta práce, rozpad rodiny - to všechno je důsledkem neléčeného ADHD, které se překrývá se závislostí.

Léčba: Nejsou to jen drogy

Když se lidé s ADHD a závislostí dostanou do adiktologického centra, často dostanou standardní léčbu: detoxikace, 12 kroků, skupinová terapie. Pro ně ale toto nefunguje. 73 % pacientů s ADHD hlásí, že se jim těžko drží strukturovaných programů. Je to jako chtít, aby někdo s poruchou pozornosti seděl hodinu v klidu a poslouchal přednášku o sobě - to je nemožné.

Naopak, kognitivně-behaviorální terapie (KBT) upravená pro ADHD má úspěšnost 65 % - o 17 % víc než standardní KBT. Proč? Protože se zaměřuje na konkrétní problémy: jak řídit impulsy, jak plánovat den, jak přežít emocionální vlny bez látky. Nepočítá se s tím, že pacient „bude mít sílu“. Počítá se s tím, že bude potřebovat připomínky, checklisty, telefonní upozornění, externí strukturu.

Na farmakologické straně se používají dva hlavní léky: methylfenidát a atomoxetin. Methylfenidát (např. Quasym) je stimulant, který zvyšuje dopamin. Atomoxetin je ne-stimulant, který působí pomaleji, ale je méně náchylný k zneužití. Obě léčby mají 85-90 % úspěšnost při zmírnění symptomů ADHD. Ale důležité je: dávka musí být přesně titrována. Příliš vysoká dávka může vést k zneužití. Příliš nízká dávka nezvládne příčinu.

Nová studie z New Scientist (2022) ukázala, že kombinace atomoxetinu s naltrexonem (lék na alkoholovou závislost) snižuje riziko recidivy o 42 % oproti naltrexonu sám. To je významný posun - léčba není jen „vyřešit ADHD“ nebo „vyřešit závislost“. Musí být obojí najednou.

Co se děje v ČR - reálné překážky

Teorie je jedna, praxe je jiná. V České republice je čekací doba na diagnostiku ADHD u dospělých 2-3 roky. To znamená, že každý rok, co čekáte na léky, se riziko vývoje sekundární závislosti zvyšuje o 15 %. A když konečně dostanete diagnózu, často nemáte lék. Atomoxetin není na skladu - čekáte 4-6 týdnů. A během toho času mnozí lidé vracejí k alkoholu.

Na portálech jako ADHD Česká republika se lidé sdílejí příběhy. Petra, 34 let, říká: „Po 10 letech boje s pervitinem mi methylfenidát pomohl - lék mi stabilizoval náladu a přestala jsem potřebovat drogu.“ Ale jiný uživatel, „ADHDwarrior“, píše: „Lékárny nemají atomoxetin. Čekám týdny. A každý den, co čekám, se cítím, že se vrátím.“

Problém není jen v lékách. Je v systému. 47 % pacientů s touto komorbiditou během prvních šesti měsíců projde mezi třemi až pěti různými institucemi - adiktologické centrum, psychiatrická ordinace, psycholog, centrum pro duševní zdraví. Každá instituce má jiný přístup. Žádná nemá kompletní obrázek. Výsledek? Terapie je o 33 % méně účinná.

Co funguje skutečně - praktický návod

Neexistuje „jedno řešení“. Ale existuje „správný přístup“. A ten má pět pilířů:

1. Strukturovaný denní režim - nepoužívejte jen paměť. Používejte telefonní připomínky, papírové checklisty, denní plány. Mozek s ADHD potřebuje vnější podporu.
2. Modifikovaná KBT - zaměřte se na emoční regulaci, ne na „být silnější“. Učte se, jak se zastavit, když cítíte impuls. Jak se „vypnout“ od emocí, které vás táhnou k látkám.
3. Právě správná farmakoterapie - atomoxetin nebo methylfenidát v optimální dávce. Ne méně, ne víc. A pokud je lék nedostupný, hledejte alternativy - ne čekáte rok.
4. Podpora v zaměstnání a vzdělávání - pokud pracujete nebo studujete, požádejte o přizpůsobení. Např. delší čas na testy, flexibilní pracovní dobu, možnost pracovat doma. To není výhoda - to je potřeba.
5. Speciální programy pro bezpečnost - pokud řídíte auto, vězte, že riziko nehody je 2,3krát vyšší. Používejte technologie: chytré hodinky, které vás upozorní na zvýšenou impulsivitu nebo stres.

Nejúčinnější je kombinace farmakoterapie a psychoterapie. Průzkum Prev-Centra ukazuje, že 62 % pacientů hodnotí léčbu jako „spíše úspěšnou“ jen tehdy, když obě věci mají. Když máte jen léky - úspěšnost je 28 %. Když máte jen terapii - 39 %. Ale obě dohromady? To je šance na život.

Co se mění - trendy a budoucnost

Od ledna 2024 je v ČR zaveden integrovaný záznam pro pacienty s duševními poruchami a závislostmi. To znamená, že psychiatr, adiktolog a psycholog budou mít přístup ke stejnému dokumentu. To by mělo snížit chaos v péči.

Nové technologie pomáhají. Aplikace jako „Mindful ADHD“, která kombinuje mindfulness a KBT, ukázala 35% redukci touhy po alkoholu u pacientů s komorbidní závislostí. Chytré hodinky sledují fyzické znaky stresu a upozorňují na rizikový moment - předtím, než se někdo rozhodne užít.

Profesor Cortese předpovídá, že za pět let budeme používat genetické testy, abychom zjistili, který lék na ADHD bude pro konkrétního člověka nejúčinnější. Ale MUDr. Vodička varuje: „V roce 2022 bylo registrováno 7 nových léků na ADHD. Jen dva z nich mají důkazy pro komorbidní závislosti.“ Ne každá novinka je zázrak. Některé jsou jen marketing.

Trh s léky na ADHD v ČR roste o 18,7 % ročně. Ale počet specializovaných center je stále jen 15 - pokrývá 18 % potřebné kapacity. Je to jako mít 15 lékařů na 80 tisíc lidí, kteří je potřebují.

Co můžete udělat teď

Nečekáte na „nějaký den“. Pokud se cítíte jako někdo, kdo:

• Užívá alkohol nebo drogy, aby si uklidnil hlavu
• Je vždy „příliš rozptýlený“ k tomu, abyste se drželi plánu
• Chcete přestat, ale nemůžete
• Často máte „pocit, že jste jiný“ než ostatní

…tak nejde o „slabost“. Jde o ADHD. A to je léčitelné. Nejen závislost. Ale i to, co ji vytváří.

Nejdřív se obrátěte na lékaře - ne na adiktologa, ale na psychiatra nebo neurologa, který se specializuje na dospělé s ADHD. Požádejte o vyšetření. Nečekáte na „nějaký čas“. Pokud vám lék nezůstane, hledejte jinou lékárnu. Pokud vám terapeut nechápe, hledejte jiného. Toto není „zvláštní případ“. Je to běžný problém. A má řešení.

Nejste jediný. A nejste „příliš špatný“. Jste člověk, kterému chybí správný nástroj. A ten existuje.