Dětská psychologie: Co potřebujete vědět o vývoji, problémech a terapii pro děti
Co je dětská psychologie, vědní obor, který studuje psychický vývoj, chování a emocionální potřeby dětí od narození až do dospělosti. Also known as vývojová psychologie, it zaměřuje se na to, jak děti zpracovávají svět, jak vytvářejí vztahy a jak reagují na stres, traumata nebo vývojové překážky. To není jen o tom, kdy dítě začne mluvit nebo chodit. Je to o tom, proč se některé děti zavřou, proč některé nemohou soustředit pozornost, nebo proč některé se chovají agresivně, když doma nic nevypadá špatně.
ADHD, porucha, která ovlivňuje schopnost plánovat, organizovat a udržet pozornost, se často přehlíží jako jen „neposlušnost“. Ale není to o chybějící výchově – je to o tom, jak mozek dítěte zpracovává informace. Stejně tak autismus, neurologická variabilita, která ovlivňuje komunikaci, sociální interakce a zpracování smyslových podnětů – děti s autismem nejsou „divné“, jen vnímají svět jinak. A když se dítě zavře, když se nechce školit, když se nechce hrat s kamarády, nejde jen o „fázi“ – může to být signál, že potřebuje podporu, kterou rodina sama nezvládne.
Dětská psychologie nepracuje jen s dítětem. Právě rodinná terapie, přístup, který vidí problém jako součást rodinného systému, nejen jako problém jednoho dítěte, je často ta správná cesta. Když rodiče mění způsob komunikace, když se změní pravidla doma, když se otec naučí reagovat jinak na vzteky – dítě se změní taky. A není to o tom, že rodiče dělají něco špatně. Je to o tom, že systém potřebuje přizpůsobení.
Ve vašem seznamu článků najdete praktické odpovědi na otázky, které vás možná trápí: Jak se pozná digitální závislost u dítěte? Jak funguje trénink sociálních dovedností pro děti s autismem? Proč se poruchy příjmu potravy u děvčat přehlížejí? Jak může psychoterapie pomoci, když dítě nechce mluvit? Všechny tyto témata nejsou jen teorie – jsou to reálné situace, které rodiny v Liberci a po celé ČR zažívají každý den. A nejde o to, jestli je dítě „normální“. Jde o to, jestli má šanci být tím, kým je – bez strachu, bez soudů, bez toho, že by se muselo změnit, aby se ve světě vyrovnalo.
Jak pracovat s testováním hranic v terapii: Klinické tipy pro práci s poruchami osobnosti
Klinické tipy, jak pracovat s testováním hranic v terapii dětí a dospívajících s poruchami osobnosti. Naučte se rozpoznat skutečnou potřebu za chováním a nastavovat hranice bez konfrontace.
Zobrazit víceNejnovější příspěvky
