Chcete změnit něco ve svém životě, ale nevíte, kde začít? V psychoterapii je to běžné. Mnoho lidí přijde s výrokem: "Chci být šťastnější" nebo "Chci přestat být tak nervózní". Tyto výroky zní pochopitelně, ale neříkají nic konkrétního. Bez jasného cíle se terapie může stát nekonečnou hovorovou kružnicí, kde se všechno točí, ale nikde se nedostanete dál.
Právě proto se v psychoterapii používá metoda SMART. Není to novinka z managementu - je to nástroj, který přeměňuje vágní touhy v konkrétní plány. A když je cíl konkrétní, můžete ho sledovat, měřit a konečně říct: "To jsem zvládl."
SMART je zkratka pro pět kritérií, která určují, jestli váš cíl má šanci uspět. Každé písmeno vám pomáhá přesněji definovat, co chcete dosáhnout.
Psychoterapie není magie. Není to něco, co vám terapeut udělá. Je to proces, ve kterém vy děláte práci - a to s pomocí nástrojů, které vám poskytne terapeut. SMART cíle jsou jedním z těchto nástrojů.
Představte si, že jste v terapii 6 měsíců a nemáte žádný cíl. Co se stane? Budete mluvit o minulosti, o tom, jak vás rodiče zranili, o tom, jak vás bývalý partner opustil. A potom? Znovu to samé. Nežijete v minulosti. Žijete v teď. A vaše cíle jsou váš kompas do budoucnosti.
SMART cíle vám pomáhají:
Bez cílů je terapie jako cesta bez mapy. Můžete jít, ale nevíte, kam. S cíli víte, kde jste, kam jdete a jak daleko jste už došli.
Představte si klienta, který říká: "Chci přestat být tak sebevědomý."
Terapeut ho neřekne: "To je špatný cíl." Místo toho se ho ptá:
A tak vznikne SMART cíl:
"Během následujících dvou měsíců budu schopen jednou týdně říct "Ne" nebo požádat o něco, co potřebuji, i když se cítím nejistě, a zaznamenám to v deníku."
Tento cíl je:
A teď si představte: za dva měsíce se podíváte do deníku. Uvidíte, že jste to zvládli pětkrát. A to je úspěch. Ne úplná změna. Ale úspěch.
Někdy si lidé stanoví cíle, které jsou příliš velké - a pak se cítí jako selhavci. "Chci přestat být deprese." "Chci mít dokonalý vztah." "Chci už nikdy neplakat."
Tyto cíle nejsou špatné. Jsou jen nerealistické. A když je nezvládnete, cítíte se hůř.
Naopak, dobrý cíl v psychoterapii je ten, který vás zlepšuje, ne který vás opravuje. Nejde o to, abyste byli dokonalí. Jde o to, abyste byli lepší než včera.
Řekněte si:
Změna není převrat. Je to posun. Malý, ale skutečný.
Většina lidí si myslí, že změna musí být najednou. Ale to není pravda. Velké změny se dělají malými kroky.
Pokud je váš cíl: "Chci přestat být tak závislý na sociálních sítích." - to je velký cíl. Ale co když ho rozdělíte?
Každý milník je malý úspěch. A každý úspěch vás posouvá dál. Když to vidíte, nečekáte na konec - vždycky máte něco, co jste zvládli.
Terapie není linie. Je to cesta, kde se někdy obrátíte, zastavíte nebo najdete nový směr. To je v pořádku.
Cíle se mohou měnit, když:
Není to selhání. Je to důkaz, že se měníte.
Ve své terapii se ptáte: "Je to pořád můj cíl?" Pokud ne, změňte ho. Ať už je nový cíl větší, menší nebo jiný - je to vaše cesta. Ne vašeho terapeuta. Ne vašich rodičů. Vaše.
Nezdařil se cíl? To neznamená, že jste selhali. Znamená to, že jste se naučili něco nového.
Představte si, že jste chtěli každý den cvičit 20 minut. Ale po třech dnech jste přestali. Proč?
Terapeut vám pomůže zodpovědět tyto otázky. Neříká: "Měl jsi to zvládnout." Říká: "Co jste se o tom naučili? Co byste udělali jinak?"
Nezdařený cíl je nejlepší učitel. Vede vás k lepšímu cíli.
Terapie není kouzelná hůlka. Nemůže:
Ale může:
Terapie neřeší vaše životní situace. Ale mění vaši relaci k ní. A to je to, co zůstane.
Nemusíte čekat na příští terapeutickou schůzku. Můžete začít hned teď.
Sežeňte si papír nebo otevřete poznámky na telefonu. Napište:
Například:
Toto je váš první SMART cíl. A je to důležité.
Nezáleží na tom, jestli je cíl velký. Záleží na tom, jestli je vaším.
Někdy se cíle zdají prázdné. "Co má cenu, když všechno zůstává stejné?"
Je to běžné. A je to v pořádku. V psychoterapii není cíl vždycky o změně. Někdy je o tom, abyste si dovolili cítit.
Pokud se cítíte vyčerpaní, bez naděje, bez smyslu - váš cíl může být:
"Chci si dovolit být v klidu, aniž bych musel něco dělat."
To je také SMART cíl. Specifický. Měřitelný (přesně 10 minut denně bez činnosti). Dosažitelný. Relevantní. Časově omezený.
Ne všechny změny jsou hlasité. Některé jsou tiše. A stejně důležité.
Ano, ale způsob jejího použití se liší. V kognitivně-behaviorální terapii se SMART cíle používají přímo a často. V psychodynamické terapii se cíle mohou tvořit pomaleji, v rámci hlubšího porozumění emocím. V humanistické terapii se zaměřují na autenticitu, ne na výsledek. SMART není metoda, která říká, jak se máte cítit - je to nástroj, jak definovat, co chcete dělat. A to může fungovat v každé škole, pokud je použito s citlivostí.
Ano, ale s omezením. Můžete si stanovit cíle sami - a to je dobrý krok. Ale terapeut vám pomůže zjistit, jestli cíl je skutečně váš, jestli je realistický a jestli neodráží to, co od vás ostatní očekávají. Někdy si myslíme, že chceme něco, ale ve skutečnosti chceme jen splnit očekávání. Terapeut vás vede k tomu, abyste se ptali: "To chci já? Nebo to chce moje rodina?"
Malé změny se objeví během týdnů - například lepší spánek, méně úzkosti při hovorech. Větší změny, jako změna vztahů nebo zlepšení sebevědomí, trvají obvykle 3-6 měsíců. Důležité je sledovat postup, ne výsledek. Pokud si v deníku zaznamenáte každý malý krok, uvidíte, že se měníte - i když se to jeví pomalu.
Terapeut by měl být váš průvodce, ne šéf. Pokud cíle, které máte vy, se neshodují s těmi, které navrhuje terapeut, měli byste o tom mluvit. Není to problém - je to příležitost. Možná terapeut vidí něco, co vy nevidíte. Ale konečné slovo máte vy. Pokud cíl není váš, nebude fungovat. Důležité je, abyste se cítili bezpečně, když říkáte: "To nechci. Chci něco jiného."
Ano, ale je třeba ji přizpůsobit. U dětí se cíle formulují jednodušeji: "Chci se naučit dýchat, když se rozzlobím." U dospívajících se může využít například aplikace, kde si zaznamenávají pokrok. Klíčem je, aby cíl byl jejich - ne rodičův nebo učitele. Pokud se cíl týká jejich života, funguje. Pokud je to nátlak, nefunguje.
Největší chyba v psychoterapii není to, že něco nezvládnete. Je to to, že nevíte, co chcete. A když víte, co chcete - i když to je jen malý krok - už jste na cestě k sobě.