Chceš jít k terapeutovi, ale nevíš, kolik to bude stát? Nebo se bojíš, že ti něco skryjí? Nejsi sám. Mnoho lidí se cítí zmateně, když se snaží zjistit, kolik stojí jedna sezení, co se stane, když se rozhodneš odložit nebo zrušit schůzku, nebo jestli je ta cena vůbec spravedlivá. V České republice není cena terapie jako cena léku - neexistuje státní regulace, která by říkala, kolik může terapeut účtovat. To znamená, že všechno závisí na něm - a ty máš právo vědět, co tě čeká.
Když jdeš k lékaři, víš přesně, kolik zaplatíš za návštěvu - to je stanoveno zákonem. U terapeuta to tak není. Někdo účtuje 800 Kč za hodinu, jiný 2 500 Kč. A nejen to - někteří si přidávají poplatky za e-mailovou komunikaci, za dopis, za předem zrušenou schůzku. A když se to neřekne dopředu, můžeš se ocitnout v situaci, kdy ti přijde faktura, kterou jsi nečekal. To není jen o penězích. Je to o důvěře. Když nevíš, co platíš, začínáš pochybovat o tom, jestli ti terapeut skutečně chce pomoci, nebo jestli jen chce vydělat.
Transparentnost není jen etická otázka - je to i základ účinné terapie. Když víš, kolik to bude stát, můžeš se soustředit na sebe, ne na to, kolik ti zbývá na měsíčním příjmu. Když víš, jak fungují storno podmínky, nemusíš bát, že tě za něco potrestají, když máš špatný den. Terapie je náročná. Neměla by být i finančním stresem.
Nikdy nezačni terapii, aniž bys měl jasnou odpověď na tyto otázky:
Tyto otázky nejsou „nevhodné“. Jsou základní. Pokud terapeut reaguje nevraživě, zaváhá, nebo se snaží odvést tebe od těchto otázek, je to červená vlajka. Dobrý terapeut se nebojí odpovědět upřímně. A pokud ti neodpoví, nech to být. Nejsi v něm hledat „kouzelníka“, ale profesionála - a profesionálové pracují s pravidly.
Storno podmínky nejsou zlo. Jsou potřebné - terapeut má plný termín, a když někdo přijde a nezavolá, ztrácí čas i peníze. Ale některé podmínky jsou neúměrně přísné.
Normální praxe je:
Co je příliš přísné?
Pokud ti terapeut řekne: „Nemůžu ti to říct, to je v mých pravidlech“, požádej ho, aby ti je poslal e-mailem. Pokud se odmítne, zvaž, jestli chceš pracovat s někým, kdo se nechce zodpovědně chovat.
To se stává. Některí terapeuti říkají: „Cena je individuální.“ Nebo: „Záleží na tom, jak moc ti pomůžu.“ Nebo: „Nemám pevné ceny, všechno se řeší na místě.“
To je neakceptovatelné.
Terapie není náhodná akce. Je to profesionální služba - stejně jako lékař, zubař nebo právník. Když jdeš k zubnímu lékaři, neříká ti: „Zjistíme, kolik ti to bude stát, až budu mít zub v ruce.“ On ti řekne přesnou cenu za plombu, za kořenové ošetření, za korunku. A ty si to můžeš zkontrolovat.
Terapeut by měl dělat to samé. Pokud ti neřekne cenu, nezahájej terapii. Nejsi v něm hledat „kouzelníka“, ale odborníka. A odborníci nezakrývají ceny. Vysvětlují je.
Můžeš říct: „Chci jít k terapeutovi, ale potřebuji vědět, kolik to bude stát. Pokud to nemůžeš říct, budu muset hledat někoho jiného.“ To není hrubost. Je to základní právo.
Není všechno stejné. Některé instituce a sítě terapeutů mají standardizované ceny - a jsou transparentní o tom, jak fungují.
Nech se vést tím, kdo se chová jako profesionál - ne tím, kdo se chová jako „mistr“.
Pokud jsi začal terapii a přišla ti faktura, která tě překvapila - nečekaný poplatek, nečekaná storno pokuta - nech se nechat zmateně. Udělej to:
Terapie nemá být zkušeností, která tě zneužívá. Má být zkušeností, která tě osvobozuje.
Nejsi v terapii proto, abys platil za „tajemnou magii“. Jsi tam proto, abys se lepšil. A to se neděje, když jsi stále v napětí - „kolik to bude stát?“, „zruším a zaplatím?“, „je to spravedlivé?“
Právo na jasnost není luxus. Je to základní lidské právo - i v terapii. Pokud terapeut nechce být transparentní, není pro tebe ten správný. Nejsi zodpovědný za jeho nejistotu. Ty jsi zodpovědný za to, že si vybereš někoho, kdo tě respektuje - včetně tvých peněz a tvého času.
Pojď k terapeutovi s otázkami. S prázdnýma rukama. S jasnými očima. A nech ho odpovědět. Pokud neumí, hledej někoho jiného. Tvůj duševní zdraví si to zaslouží.
Ne, není to právní povinnost. Ale pokud terapeut neuvádí ceny, není to znak profesionality. Většina důvěryhodných terapeutů, zejména ti, kteří patří k České asociaci psychoterapeutů (ČAP), uvádí ceny - protože vědí, že transparentnost stavební důvěru. Pokud ti cenu neřekne ani při prvním kontaktu, je to varovný signál.
Může - ale jen pokud ti to předem oznámí v písemné formě a dá ti dostatek času na přemýšlení. Pokud ti zvýší cenu například po 6 měsících bez upozornění, máš právo požadovat, aby zůstala původní cena. Pokud se odmítne, můžeš terapii ukončit bez pokuty. Změna ceny během terapie bez souhlasu je neetická.
Ano, můžeš. Terapeut, který je samozaměstnaný, je povinen vydávat faktury na požádání. Pokud ti fakturu odmítne, můžeš se obrátit na finanční úřad - je to porušení daňového zákona. Faktura musí obsahovat jeho jméno, IČO, datum, popis služby („psychoterapeutické sezení“) a částku.
Ano. Mnoho terapeutů, zejména ti, kteří pracují v institucích nebo jsou členy ČAP, nabízí snížené ceny pro studenty, bezpracné nebo osoby s nízkým příjmem. Některé neziskové organizace, jako je Psychoterapie pro všechny nebo Centrum pro psychologickou pomoc, nabízejí terapii za 300-600 Kč za hodinu. Stačí se zeptat - a neboj se říct, že máš omezený rozpočet. To není slabost - to je realita.
To je zvláštní argument. „Nejlepší“ neznamená „nejdražší“. Pokud terapeut nechce říct cenu, neznamená to, že je lepší - znamená to, že se nechce zodpovědně chovat. Věřit někomu, kdo se nechce otevřít o penězích, je riskantní. Nejlepší terapeut je ten, kdo je otevřený, jasný a respektuje tvoje potřeby - včetně finančních.