První sezení s terapeutem může být pro mnohé zásadním krokem, ale také největší překážkou. Mnoho lidí se cítí nervózně, neví, co říct, nebo se bojí, že to „nedělají dobře“. Ale pravda je jednoduchá: první sezení není test. Je to setkání, kde se dvě osoby poznávají - vy a terapeut. A to, co na něm záleží, není dokonalá odpověď, ale vaše upřímnost.
Co se stane během prvního sezení?
První sezení trvá obvykle 50 minut - to je mezinárodní standard, který dodržuje 92 % českých terapeutů. Některí terapeuti nabízejí 70 minut, pokud máte složitější situaci nebo se cítíte zatíženi. Během tohoto času se terapeut představí, vysvětlí, jak funguje terapie, a vysvětlí zásady důvěrnosti. Nebude to přednáška. Bude to rozhovor, který začne tím, že vás zeptá: „Co vás přivedlo sem?“
Terapeut se bude ptát na vaše současné potíže, historii, rodinný kontext, zdravotní stav a to, co byste chtěli změnit. Ale nejde o to, aby vám něco „vytahal“. Jde o to, abyste si sami začali představovat, co vlastně chcete. Někteří terapeuti používají jednoduché dotazníky nebo předběžné formuláře, které vám pošlou před sezením. To je v pořádku. To vám pomůže neztratit se v emoci a začít s konkrétními věcmi.
Nezapomeňte: vy máte plnou kontrolu. Nemusíte říct všechno. Nemusíte ani říct nic, pokud se to ještě nechcete. Není to „výslech“. Je to prostor, kde můžete zkusit mluvit o tom, co vás trápí, bez strachu z osušení nebo soudění.
Příprava: Co si připravit před sezením?
Největší rozdíl mezi tím, kdo se na první sezení připravil, a tím, kdo ne, je jasný. Klienti, kteří si předem vytvořili seznam témat, hodnotí první sezení jako „výrazně produktivnější“ o 81 % podle dat z HledejPsychologa.cz. Jak se to dělá?
- Co mě trápí? Neříkejte jen „mám stres“. Napište si konkrétní příklady: „Když mě šéf kritizuje, cítím se bezcenně a celý den to nemůžu vyhodit.“
- Co mě přivedlo sem? Jaký byl okamžik, kdy jste si řekli: „Už to nemůžu dělat sám.“
- Co bych si přál/a dosáhnout? Neříkejte „chci být šťastnější“. Řekněte: „Chci přestat mít úzkost před schůzkami“ nebo „Chci mít schopnost říct ne, aniž bych se cítil vinným.“
Tato tři otázky jsou základ. Ale můžete jít dál. Zkuste techniku „3x proč“. Když si napíšete „Mám úzkost před schůzkami“, zeptejte se: „Proč?“ Odpověď: „Protože se bojím, že to nezvládnu.“ Znovu: „Proč?“ „Protože jsem kdysi v práci ztratil důvěru.“ A znovu: „Proč?“ „Protože mě můj otec kritizoval, když jsem selhal.“ Tímto způsobem se dostanete k hlubšímu jádru problému - a terapeut to ocení.
Terapie.cz doporučuje také „emoční mapování“. Zapište si hlavní emoce, které s vaším problémem spojujete - například hanba, zlost, strach - a na stupnici 1-10 označte, jak intenzivně je pociťujete. Kdy? Kde? Například: „Hanba - 8/10 - když mě kamarád požádá o radu a já nevím, co říct.“ Toto vám pomůže lépe vysvětlit, co vás trápí, i když to slovy zatím neumíte popsat.
Co dělat, pokud jste nervózní?
73 % klientů se cítí nervózně před prvním sezením. To je naprosto normální. Není to znak slabosti. Je to znak, že děláte něco důležitého. Pokud se cítíte zatíženi, řekněte to přímo terapeutovi. „Jsem nervózní, nevím, co říct.“ Terapeut to ocení. To je projev otevřenosti - a to je přesně to, co terapie potřebuje.
Nemusíte mít všechno hotové. Nemusíte mít všechny odpovědi. Důležité je, abyste přišli. Alespoň trochu připravení. I když jste si jen napsali tři věty, to už je víc než mnoho lidí, kteří přijdou „jen tak“ a pak se cítí ztraceni.
Jak vybrat správného terapeuta?
Největší překvapení? První sezení není jen o vás. Je to i o terapeutovi.
Podle Dr. Martina Vrzala z Psychologického ústavu AV ČR je 30 % úspěchu terapie závislé na vztahu mezi klientem a terapeutem - to se nazývá „terapeutický alianční faktor“. Jinými slovy: i když má terapeut nejlepší tituly, pokud si s ním nebudete cítit dobře, terapie nebude fungovat.
Je to jako výběr lékaře. Kdybyste šli k lékaři, který vám nevěří, nebo vás nechává zcela mimo, nepřestali byste ho navštěvovat. S terapeutem je to stejné.
Zeptejte se sami sebe po sezení: „Cítil jsem, že mě slyší?“ „Cítil jsem, že mi věří?“ „Měl jsem pocit, že mohu být sám sebou?“ Pokud odpověď je „ne“, není to váš terapeut. A to je v pořádku.
68 % klientů vyzkoušelo alespoň dvě různé osoby, než našli toho, kdo jim „seděl“. Některí terapeuti dokonce doporučují vyzkoušet tři až čtyři sezení s různými lidmi. To není náhoda. To je strategie. Vaše duševní zdraví si to zaslouží.
Co se stane, pokud se to nezdá?
Někdy se stane, že sezení skončí tím, že si řeknete: „Tohle není pro mě.“ To není selhání. To je projev sebepoznání. V terapeutické komunitě je to dokonce chváleno. Když klient řekne: „Nechci pokračovat, protože se nechci cítit bezpečně“, terapeut to obvykle ocení. To je znamení zdravého vztahu k sobě samému.
Nemusíte se omlouvat. Nemusíte říkat „je to moje chyba“. Stačí říct: „Necítím se s vámi v pohodě. Děkuji za vaši čas.“ Většina terapeutů to pochopí. A někteří vás dokonce doporučí jinému terapeutovi.
Logistika: Co potřebujete?
Pro osobní sezení: přijďte o něco dříve. Mějte připravené otázky, nebo si přečtěte něco o terapeutovi. Většina praxí má malý čekací pokoj. Můžete tam zkusit zhluboka dýchat nebo si přečíst to, co jste si připravili.
Pro online sezení: zkontrolujte kameru, mikrofon a internet. Mějte soukromé místo. Nenechávejte děti, partnera nebo rodiče v místnosti. Pokud máte špatné připojení, zkusíte to znovu. Nebo se domluvíte na jiném čase. To je v pořádku. Většina terapeutů má záložní plán.
Nezapomeňte: terapie není jen o tom, co řeknete. Je to o tom, co cítíte. A to, co cítíte, je důležité víc než jakýkoli „správný“ odpověď.
Co vás čeká po prvním sezení?
Po prvním sezení vám terapeut obvykle řekne, zda se domnívá, že může pomoci. Pokud ano, domluví se na dalších sezeních - obvykle týdně. Pokud ne, může vás doporučit jinému specialistovi nebo navrhnout jiný přístup - například skupinovou terapii, psychiatrie nebo jiný typ podpory.
Nezapomeňte: první sezení je jen začátek. Neřeší se v něm problém. Řeší se, zda se může řešit - a s kým.
Podle studie PSYMED z roku 2021 klienti, kteří si před prvním sezením jasně stanovili cíle, zkrátili celkovou délku terapie o průměrně 2,3 sezení. To znamená: příprava šetří čas, energii a peníze.
Co vás čeká dál? Někdy bude těžké. Někdy budete plakat. Někdy budete zlostní. Někdy budete cítit, že to vůbec nefunguje. Ale pokud jste na první sezení přišli, už jste udělali nejtěžší krok. Všechno ostatní je jen cesta, kterou můžete projít - a ne sami.
Co mám dělat, pokud se před prvním sezením cítím úplně ztracený?
Nemusíte mít všechno jasné. Většina lidí přijde „jen tak“ a neví, co říct. Stačí říct: „Nevím, jak začít.“ Terapeut to pochopí a pomůže vám to vyslovit. Není to vaše chyba. Je to normální. Většina terapeutů má zkušenost s lidmi, kteří se cítí ztraceni - a umí je vést k tomu, co je opravdu trápí.
Je první sezení zdarma?
Většina terapeutů účtuje první sezení stejně jako ostatní - obvykle 500-1 000 Kč. Některé organizace nebo centra nabízejí první sezení za sníženou cenu nebo zdarma, ale to je výjimka. Neznamená to, že je to „test“. To je jen část procesu. Pokud se vám nevyhovuje, můžete to zkusit jinde. Neztrácíte nic, kromě času a nákladů, které se vám vrátí v podobě lepšího vztahu.
Můžu si přinést někoho s sebou?
První sezení je obvykle individuální. Pokud potřebujete podporu, můžete se zeptat terapeuta, zda je možné přijít s někým - ale to se obvykle dělá jen v případě, že se jedná o dítě, osoba se zdravotním postižením nebo výjimečnou situací. Většina terapeutů doporučuje, aby první sezení bylo jen mezi vámi a nimi. To vytváří bezpečný prostor pro vás.
Co když mi terapeut řekne, že potřebuju léky?
To není selhání. To je znamení, že terapeut vidí, že problém má i biologickou složku. V takovém případě vás může doporučit k psychiatrovi, který může posoudit, zda léky mohou pomoci. Terapeut a psychiater často spolupracují. To není „předávání“ - to je integrovaná péče. Někdy je lék potřeba jako pomůcka, aby jste mohli začít pracovat na hlubších věcech.
Kdy bych měl/a zvážit, že tohle není pro mě?
Pokud se cítíte, že vás terapeut posuzuje, ignoruje, přerušuje, nebo vás přiměje k tomu, abyste řekli něco, co se vám nezdá, zastavte se. Pokud se cítíte víc zatíženi než ulevěno po sezení, je to signál. Pokud se vám terapeut nezdá otevřený, nebo pokud se cítíte, že vás nechce slyšet - nezůstávejte. To není vaše chyba. Je to vaše pravomoc. Vaše zdraví je důležitější než jakákoli loajalita.
