Jak navázat na krizovou pomoc psychoterapií: Plynulý přechod do léčby

• Od Karolína Bělohlávková
• 5 lis, 2025
• 0 Komentáře

Stojíte v hluboké krizi. Srdce vám buší, mysl se točí, a nemáte představu, co dál. Možná jste právě přišli z krizové intervence - jednoho nebo dvou sezení, kde vás někdo poslechl, pomohl vám dýchat, a řekl: „Tohle je těžké, ale nejste sami.“ Teď ale přichází klíčová otázka: Co dál? Kde najít psychoterapii? A jak se z této chvíle přesunout do dlouhodobé péče, aniž byste se ztratili?

Co je krizová intervence, a proč to není psychoterapie

Krizová intervence je jako hasičský vůz. Přijede, když hoří. Zhasne oheň, zajistí, aby se to nešířilo, a pak řekne: „Teď potřebuješ někoho, kdo ti pomůže doma opravit strop.“

Není to terapie. Není to dlouhodobá práce na sobě. Je to krátkodobá, intenzivní podpora, která trvá maximálně dvě sezení po 50 minutách. Jejím cílem není proměnit vaši osobnost, ale zastavit krvácení. Pomáhá vám získat zpět kontrolu nad dechem, myslením a tělem. Zjednodušuje situaci. Říká: „Co je teď nejdůležitější?“ A pak vás vede k jednomu konkrétnímu kroku - zavolat někoho, odejít z domu, zavolat lékaře, nebo prostě jen sedět a neříkat nic.

Psychoterapie je jiná. Je to dlouhodobý proces. Víte, že když se poškodí kost, nezahojí se za týden. Stejně tak duševní zranění - ztráta, zneužití, úzkost, depresivní vzory - potřebují čas, bezpečí a opakované setkání. Terapeut vám pomáhá pochopit, proč se něco opakuje, jak se vaše dětství odráží ve vztazích dnes, nebo jak se strach z opuštění projevuje ve vašich vztazích s přáteli.

Nikdo vám neřekne: „Teď už jste v pořádku.“ Ale řekne: „Už nejste tak ztracení.“ A to je rozdíl.

Kdy je čas začít psychoterapii?

Neexistuje univerzální odpověď. Ale jsou jasné příznaky, že jste připraveni.

Pokud po krizové intervenci:

• stále nemůžete spát, nebo se probouzíte v půlnoci s pocitem, že se všechno „rozpadá“
• vnímáte, že vaše vztahy se zhoršují - partner vás nechápe, přátelé vás vyhýbají, rodina se stává zátěží
• trpíte výkyvy nálad, které vás překvapují - najednou pláčete, nebo se rozzuříte na nic
• se cítíte vyčerpaní, ale nemůžete se zastavit - jako byste byli na přepínači „přežít“
• vnímáte, že vám něco chybí - že byste chtěli mít jiný vztah k sobě, jiný vztah ke svému tělu, jiný vztah k životu

…pak je čas začít psychoterapii. Ne proto, že „byste měli“, ale proto, že to chcete.

Není to známka slabosti. Je to známka odvahy. Znamená to, že jste přežili krizi - a teď chcete vědět, jak žít dál, bez toho, abyste se cítili, že jste na okraji propasti.

Kde hledat psychoterapeutu?

Nejde o to, kde je nejlevnější. Jde o to, kde je nejbezpečnější.

V České republice máte několik možností:

• Zdravotnická zařízení - některé nemocnice nebo ambulantní centra mají psychoterapeutické oddělení. Můžete se obrátit na svého praktického lékaře, který vás může přesměrovat. Čekací doba může být dlouhá, ale je to bezplatná cesta.
• Soukromé ordinace - mnoho terapeutů pracuje samostatně. Můžete hledat na portálech jako Terapeut.cz nebo Psychoterapie.cz. Vyhledejte terapeuty s licencí od České psychoterapeutické společnosti nebo České asociace pro psychoterapii. Cena se pohybuje od 600 do 1 500 Kč za sezení.
• Terapeutická centra - například Spolu v terapii nebo RIAPS v Praze (Chelčického 39) nabízejí nejen krizovou intervenci, ale i přechod do dlouhodobé terapie. Některá centra mají i systém slev pro studenty nebo osoby s nízkým příjmem.

Důležité: Nezapomeňte se zeptat, zda terapeut má zkušenosti s vaší konkrétní situací. Pokud jste prožili násilí, závislost, sebevražedné myšlenky nebo hraniční poruchu osobnosti - vyberte někoho, kdo s tím pracuje pravidelně. Ne každý terapeut je připraven na všechno.

Co se stane na prvním sezení?

Na první schůzce nebudete „testováni“. Nebudete muset přijít s „správnými“ odpověďmi.

Terapeut vás nejprve poslechne. Přesně tak, jako to udělal ten, kdo vás v krizi vyslechl. Ale tentokrát bude mít čas. Bude se ptát: „Co se stalo?“, „Co vás to nejvíc zatížilo?“, „Co byste chtěli změnit?“

Nemusíte mít všechno seřazené. Můžete plakat. Můžete mlčet. Můžete říct: „Nevím.“

Terapeut vás nevyhodnotí. Neřekne: „To je špatně.“ Ale řekne: „To zní těžké.“ A to je všechno, co potřebujete - aby někdo uznal, že to bylo těžké.

Po první schůzce vám terapeut řekne, zda je vhodný pro vás. Pokud ne, vás přesměruje někam jinam. To není selhání. Je to součást procesu.

Co dělat, když je kapacita plná?

Tohle je běžný problém. Mnoho dobrých terapeutů má plnou kapacitu na měsíce dopředu.

Nechte se nezaměstnat. Pokud je terapeut, kterého chcete, plně obsazený:

• Požádejte ho o doporučení. Většina terapeutů má seznam kolegů, kteří pracují na podobných tématích.
• Pošlete e-mail nebo zprávu na WhatsApp. Napište: „Jsem v krizi, potřebuji psychoterapii. Mám zkušenost s krizovou intervencí. Máte nějakou volnou kapacitu?“
• Podívejte se na centra, která nabízejí skupinovou terapii. Někdy je to lepší, než čekat na individuální sezení. Skupina vám dá pocit, že nejste jediný, kdo to prožívá.
• Uvažte o online terapii. Některé platformy umožňují začít rychleji - například Psychotherapie.cz nebo TerapieOnline.

Neztrácejte naději. Čekání není ztracený čas. Je to čas, kdy si můžete připravit svou mysl na terapii - psát si, co vás trápí, co vás překvapuje, co vás vrací zpět do krize.

Co když jde o párovou krizi?

Pokud krize zasáhla váš vztah - rozvod, nevěra, domácí násilí, nebo prostě neustálé hádky - pak krizová intervence vám může pomoci přežít první den. Ale psychoterapie pro dvojici je jiná.

Nechcete, aby jeden z vás přišel jako „vinný“, druhý jako „oběť“. Nechcete, aby se terapeut stal soudcem.

V tomto případě je nejlepší přijít do párové terapie hned od začátku. Není to „poslední šance“. Je to „první krok k novému začátku“. Párová terapie neřeší, kdo má pravdu. Řeší, jak se znovu naučit být spolu.

V České republice existují terapeuti, kteří se specializují právě na párové terapii. Hledejte ty, kteří mají výukovou kvalifikaci v systémové terapii nebo v rodinné terapii.

Co dělat, když se vám všechno zase zhroutí?

Psychoterapie není zázračná látka. Někdy se vám bude zdát, že jste se zase vrátili na začátek. Nebo že se vám všechno zhoršilo.

To je normální. Změna není přímá čára. Je to jako výstup z jeskyně - nejprve je temno, pak světlo, a pak zase stín. Ale světlo tam je. A vy ho už vidíte.

Když se vám to zase zhroutí:

• Nezastavujte terapii. Řekněte terapeutovi: „Zase se mi to zhroutilo. Nevím, proč.“
• Připomeňte si, že krize, kterou jste prožili, vás naučila něco důležitého - že jste přežili.
• Nežádejte sebe o dokonalost. Dělejte jen to, co je možné dnes. Jedna správná věta. Jedna správná chvíle. Jedna správná oddechová pauza.

Co je důležité pamatovat

Krizová intervence vás zachránila. Psychoterapie vás převede z přežívání do života.

Nejste „nemocný“. Jste člověk, který prožil těžké okamžiky - a teď si vybíráte, jak se s nimi vyrovnat.

Nejste sami. V České republice je tisíce lidí, kteří prožili to samé. A tisíce terapeutů, kteří vědí, jak s tím pomoci.

Nečekáte na „správný čas“. Ten čas je teď. Když se rozhodnete, že chcete žít lépe - to je už začátek.

Kdy se obrátit zpět na krizovou intervenci?

Pokud už jste začali psychoterapii, ale znovu vás zasáhne krize - třeba ztráta, nemoc, rozvod, nebo náhlá změna v práci - není to selhání.

Je to přirozené. Vždycky se můžete znovu obrátit na krizové centrum. Krizová intervence není „jednorázová“ služba. Je to zdroj, který můžete využít opakovaně.

Nemusíte být „silný“. Musíte jen být upřímný. A vědět, že pomoc je vždy k dispozici.