Plánování v psychoterapii: Jak stanovit cíle a držet se plánu

Plánování v psychoterapii je plánování, proces, kdy klient a terapeut společně definují směr a kroky terapie. Also known as terapeutický plán, it je základ, který dělá z terapie něco víc než jen mluvení – dělá z ní cestu s konkrétními zastávkami. Když jste na prvním sezení řekli: „Chci být šťastnější“, terapeut vás neodvede k dveřím s nápisem „Štěstí“. Místo toho vás vede k tomu, co to vlastně znamená pro vás, jak to vypadá v praxi a jaké kroky k tomu potřebujete. To je plánování – a není to nic, co byste měli udělat jen na začátku a zapomenout.

SMART cíle, konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově omezené cíle. Also known as terapeutické cíle, it jsou nástroj, který převádí vágní touhy na akci. Když řeknete: „Chci mít méně úzkosti před schůzkami“, terapeut vám pomůže převést to na: „Během následujících tří týdnů budu dělat 5 minut dýchacích cvičení před každou schůzkou a zaznamenávat, jak se mění moje tělo.“ To je plánování v akci. A když se ukáže, že to nefunguje? Pak přichází rekontraktace, proces, kdy se terapeutická smlouva přizpůsobí novým realitám. Also known as přenastavení cílů, it není známkou selhání – je to znamení, že se měníte. V párové terapii to znamená, že dvojice přestala řešit, kdo má pravdu, a začala řešit, jak spolu znovu začít mluvit. U závislosti to znamená, že cíl přestal být „nevyužívat alkohol“ a stal se „najít způsob, jak si odpočinout bez pití“.

Plánování není jen pro ty, kdo vědí, co chtějí. Je to pro ty, kdo se cítí ztraceni, přetížení nebo přesvědčení, že „nic nezvládnu“. Když máte PTSD, plán není „přestat mít flashbacky“, ale „každý den si vyhrát 10 minut, kdy se nebudu snažit nic změnit“. Když máte ADHD, plán není „být víc organizovaný“, ale „každý večer si napíšu jednu věc, kterou budu dělat zítra, a nechám ji na stole“. Plánování není o dokonalosti. Je to o tom, abyste věděli, kam kročíte – i když krok je malý, i když ho děláte s oddechem, i když ho musíte předělat příští týden.

Co najdete v článcích níže? Jak si stanovit cíle, které vás opravdu posunou. Jak rekontraktovat, když se život změnil. Jak plánovat splátky terapie, když máte málo peněz. Jak vytvořit střízlivou síť, která vás udrží, i když se cítíte zničený. Jak využít mindfulness, aby vás plán nevedl do úzkosti, ale naopak uvolnil. Plánování není nástroj pro perfekcionisty. Je to nástroj pro lidi, kteří chtějí žít – a nejen přežívat.