Mentální první pomoc pro laiky: Jak se naučit pomáhat v psychické krizi v ČR

Středem města vás přehání auto, někdo na náměstí ztrácí vědomí, nebo vaše dítě ve škole náhle začne dýchat rychle a nekontrolovatelně. V takových chvílích většina lidí neví, co dělat. Ať už jde o panický záchvat, deprese, šok po nehodě nebo náhlý výbuch emocí - mentální první pomoc není o tom, jak vyřešit problém. Je to o tom, jak se k někomu postavit, když potřebuje, aby ho někdo jen viděl a slyšel.

Co je vlastně mentální první pomoc?

Mentální první pomoc není terapie. Není to ani psychologická diagnostika. Je to jednoduchá, ale silná metoda, jak podpořit člověka v okamžiku, kdy jeho mysl přetíží stres. Představte si to jako první pomoc při zlomenině - nezakládáte kost, jen ji udržíte v klidu, zastavíte krvácení a zavoláte záchrannou službu. Stejně tak mentální první pomoc znamená zklidnit, poslouchat, nekritizovat a vést k odborné pomoci.

Od roku 2021 je tento přístup oficiálně uznáván v České republice. Hasičský záchranný sbor ČR ho začal šířit jako součást krizové intervence, a od té doby se kurzy rozšiřují do škol, firem, obcí i domácností. Není to něco pro „profíky“. Je to pro každého, kdo kdysi někoho potřeboval - a nevěděl, jak mu pomoci.

Kdo to vůbec učí a jaké kurzy jsou k dispozici?

V ČR existuje několik hlavních poskytovatelů, každý s jiným zaměřením.

• POD KROVY nabízí 8hodinový kurz pro veřejnost - nejpřístupnější volba. Cílem je naučit vás rozpoznat příznaky psychické krize, zklidňovat člověka a zároveň si nezatížit vlastní psychiku. Kurz stojí 1 490 Kč a je určen pro rodiče, učitele, zaměstnance, sousedy - tedy pro každého, kdo se bude v životě setkávat s lidmi v krizi.
• Caritas VOS má akreditovaný 48hodinový kurz pro pracovníky sociálních služeb. Je to hlubší, formálně uznaný program, který splňuje vyhlášku č. 451/2022 Sb. - tedy požadavek, aby 30 % zaměstnanců sociálních organizací mělo vzdělání v této oblasti.
• Český červený kříž neudělá samostatný kurz, ale integruje základy mentální pomoci do svých standardních kurzů první pomoci, například v programu „Mladý zdravotník“.
• Odeti po staranu se zaměřuje na pedagogy. Jejich kurzy pomohly učitelům zvládnout panické záchvaty žáků ve třídě - a to v reálné situaci, ne jen ve cvičení.
• Hasičský záchranný sbor školicí kurzy pro své pracovníky, ale jejich materiály a aplikace jsou dostupné i pro veřejnost.

Klíčový rozdíl mezi nimi je v akreditaci. Pokud pracujete v sociální službě, potřebujete akreditovaný kurz. Pokud jste rodič, učitel nebo jen člověk, který chce být lepší přítel - 8hodinový kurz od POD KROVY vám postačí. A není to jen „teorie“. Všechny kurzy se zaměřují na praktické cvičení: jak se chovat, když někdo pláče, když se zavře do koupelny, nebo když říká: „Nechci už žít.“

Co se ve skutečnosti naučíte?

Když jste na kurzu, nebudete učit o Freudovi nebo o diagnostických kritériích. Budete se učit konkrétní věci, které můžete použít už za pár hodin.

• Co je psychická krize? Nejde jen o „špatný den“. Je to stav, kdy člověk přestane fungovat normálně - nemůže se soustředit, neví, co dělat, nebo se chová nečekaně. Tělo reaguje: zrychlený dech, třes, závratě, bolesti břicha.
• Jak rozpoznat, že někdo potřebuje pomoc? Příznaky nejsou vždy vidět. Někdo se zavře, někdo se rozčílí, někdo se chová jako „nic není“. Většina lidí v krizi neříká: „Pomozte!“ - říkají: „Všechno je v pořádku.“
• Co říct - a co neříct? Neříkejte: „Všechno bude v pořádku.“ Neříkejte: „Neměl bys takhle přemýšlet.“ Říkejte: „Jsem tady.“ „Nechávám tě, abys to řekl, když chceš.“ „Nemusíš to vysvětlovat.“
• Jak zklidnit člověka v panickém záchvatu? Vede se k pomalému dechu: „Dýchej se mnou - vdech, výdech.“ Necháte ho sedět, necháte ho mít v ruce něco teplého - kávu, láhev vody. Necháte ho mít prostor. A necháte ho vědět, že nejste naštvaní, že nejste překvapení - že to je normální, že to přejde.
• Jak se nezatížit? Největší chyba je cítit odpovědnost za „vyřešení“ problému. Vy nejste lékař. Vy jste most. Vaším úkolem je vést k odborníkovi - a nechat ho tam.

Mobilní aplikace: Vaše první pomoc v kapse

Nejlepší nástroj, který máte k dispozici, je zdarma. Aplikace První psychická pomoc od CZ.NIC je přesně to, co potřebujete. Stáhnete si ji na Android, a máte přehledný průvodce krok za krokem.

Ukazuje vám, jak reagovat, když:

• někdo hrozí sebevraždou
• je v šoku po nehodě
• se zavře a nechce mluvit
• je v panickém záchvatu

Aplikace má i seznam tísňových linek: 112, 123, 155, 116 117 - a vysvětluje, kdy kterou volat. V říjnu 2024 se aktualizuje o nové scénáře pro adolescenty - tedy pro rodiče, učitele, trenéry, kteří pracují s teenagery. A není potřeba internetu. Všechno funguje i offline.

Co se nestane - a co je důležité vědět

Největší mýtus je, že mentální první pomoc je „náhrada“ za psychologa. To není pravda. A to je důležité. Pokud někdo trpí depresemi, úzkostí, PTSD nebo poruchou příjmu potravy - tyto stavy vyžadují odbornou léčbu. Vaše pomoc je jen první krok. Jako když zastavíte krvácení před tím, než přijede sanitka.

Mgr. Petra Vlčková, klinická psycholožka, to říká jasně: „Mentální první pomoc je most k profesionální pomoci, nikoli náhrada léčby.“

Druhý mýtus: „Nemám dostatek času.“ Ale 8 hodin je méně než jeden pracovní den. A tyto hodiny vám mohou zachránit život. Ne vašeho - ale něčího jiného.

Co říkají ti, kdo to už prošli?

Eva Nováková z Prahy: „Kurz mi pomohl pochopit, proč se můj syn v panice chová tak, jak se chová. Naučila jsem se techniky, jak ho zklidnit, a to mi změnilo život.“

Marie Svobodová, učitelka: „Konkrétní strategie pro práci s panickým záchvatem dítěte ve třídě mi pomohly zachovat klid při reálné situaci o týden později.“

Naopak někteří účastníci říkají: „8 hodin nestačí.“ A má pravdu. Je to jen začátek. Ale začátek je to, co chybělo. Dříve jste nevěděli, co dělat. Teď víte.

Kam dál? Jak si to udržet?

Kurz není konečný cíl. Je to začátek. Jak si to udržíte?

• Praktikujte. Při každé příležitosti se zeptejte: „Co bych mohl říct?“
• Používejte aplikaci. Je to jako záchranná vesta - necháte ji v kapse, a když ji potřebujete, tak ji vezmete.
• Hledejte podporu. Pokud jste pomáhali někomu, kdo byl v hluboké krizi - neváhejte se obrátit na supervizi nebo na skupinu podpory. Největší riziko není, že nepomůžete - ale že se zatížíte sami.
• Učte druhé. Nejlepší způsob, jak si něco zapamatovat, je to naučit. Příští týden si to vysvětlete přítelovi. Nebo se podívejte, zda vaše škola, firma nebo obec potřebuje kurz.

Podle odhadů Asociace psychologických služeb ČR se počet vyškolených laiků mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 140 %. V roce 2024 jich bylo přes 2 000. A v září 2024 spustila VZP ČR projekt „Každý má #mocPOmoc“ s cílem vyškolení 5 000 lidí do konce roku 2025. To není náhoda. To je systémová změna.

Proč to všechno dělat?

Představte si, že jste byli na místo, kde někdo zemřel, a vy jste nevěděli, co dělat. Nebo že jste byli ten, kdo se cítil ztracený - a nikdo vám neřekl: „Jsem tady.“

Mentální první pomoc není o tom, že se staneš expertem. Je to o tom, že se staneš člověkem, který neodchází. Který neříká: „To je jeho problém.“ Který neříká: „Zavolej psychologa.“ Který říká: „Nechám tě, abys to řekl. A já tady zůstanu.“

A to je víc než pomoc. To je lidskost.

Do roku 2026 by měla mentální první pomoc být součástí všech kurzů první pomoci pro řidiče. To znamená, že každý rok se jí naučí dalších 350 000 lidí. A to není jen statistika. To je budoucnost - kde každý ví, že pomáhat neznamená být odborníkem. Znamená to jen být člověkem.