Formulace problému: Jak správně popsat, co tě trápí v terapii

When you start therapy, the first question is usually: formulace problému, Jak jasně a přesně popsat to, co tě trápí, aby terapeut pochopil, kde má pomoci. To není jen slovní cvičení. To je základ celé terapie. Pokud nevíte, co přesně chcete změnit, terapie se může ztratit v kroužení kolem okrajů. Mnoho lidí přijde s tím, že „se cítí špatně“ nebo „má stres“ – ale to není formulace problému. To je jen pocity. Formulace problému je konkrétní: „Když mě moje partnerka kritizuje, reaguju vzteky a pak se stahuju do mlčení.“ Nebo: „Každý den se probouzím s úzkostí, že nebudu schopen zvládnout práci, a pak se vyhýbám všem úkolům.“

terapeutické cíle, Konkrétní cíle, které vytváříte spolu s terapeutem, aby jste věděli, kam směřujete. Bez nich se formulace problému ztrácí. Cíle nejsou „chci být šťastnější“ – to je příliš všeobecné. Cíle jsou: „Chci být schopen říct partnerce, co mi vadí, aniž bych se cítil vinný.“ Nebo: „Chci mít aspoň tři dny v týdnu, kdy mě nezabíjí únavou.“ Tyto cíle se často staví pomocí SMART cíle, Metody stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově omezených cílů. Když víte, co chcete, terapeut vás nevede slepě – pomáhá vám najít cestu. A to je rozdíl mezi běžným rozhovorem a skutečnou změnou.

Formulace problému také pomáhá terapeutovi pochopit, zda je to problém, který řešíte sám, nebo jestli je součástí většího systému – třeba rodiny, práce nebo vztahu. V některých případech se ukáže, že problém není vás, ale to, jak se s vámi ostatní chovají. To se často objevuje v rodinné terapii nebo párové terapii, kde se problém neřeší jen u jedné osoby. A když se problém správně popíše, může se ukázat, že to, co jste si mysleli, že je vaše vada, je ve skutečnosti reakce na něco, co vám trvalo příliš dlouho – jako stres, ztráta nebo opakované porušování hranic.

Co najdete v článcích níže? Přehled, jak převést „mám problém“ na konkrétní kroky, které můžete měřit a sledovat. Jak se vyhnout běžným chybám – jako je přehlížení emocí nebo přílišné zjednodušování. Jak si sami zkontrolovat, zda vaše formulace problému je opravdu ta pravá. A jak se chovat, když terapeut řekne: „To je jen příznak. Co je pod tím?“ Tady nejsou teorie. Tady jsou reálné příklady z české praxe – od lidí, kteří už to projeli, a terapeutů, kteří to vidí každý den. Když umíte formulovat problém, už nejste jen klient. Jste partner v procesu změny. A to je ten první krok k tomu, aby terapie opravdu fungovala.