Psychoterapie není jen pro „blázny“: Kdo skutečně chodí na terapii a proč v ČR

• Od Karolína Bělohlávková
• 19 čec, 2025
• 0 Komentáře

Každý třetí Čech už někdy vyhledal psychoterapeuta. To není výjimka. To je realita. A přesto se stále slyší, že terapie je něco pro „blázny“, pro ty, kdo „nemají v hlavě v pořádku“. To je nepravda. A nejen nepravda - je to škodlivý mýtus, který brání lidem dostat tu pomoc, kterou potřebují.

Nejste sami - a nejste divný

Většina lidí, kteří chodí na psychoterapii, nevypadá jako někdo, kdo „má problém“. Jsou to matky, které se snaží vyrovnat s výživou dětí a prací. Jsou to muži, kteří se cítí unavení, ale nevědí, proč. Jsou to studenti, kteří se nevědí, jak přežít stres. Jsou to lidé, kteří se po rozvodu cítí ztracení. A nebo ti, kteří prostě cítí, že něco v jejich životě nefunguje - a nevědí, co s tím.

Podle dat Národního registru zdravotních informací z roku 2024 je typický klient české psychoterapie žena ve věku 28-45 let s vysokoškolským vzděláním. Ale to neznamená, že ostatní nechodí. Muži, starší lidé, lidé z venkova - všichni se připravují na sezení. Jen se to neříká nahlas. A právě proto je ten mýtus tak silný. Když nikdo neříká, že chodí na terapii, všichni předpokládají, že nikdo nechodí.

Proč lidé chodí? Nejen kvůli depresi

Většina lidí nepřichází kvůli šílenství. Přichází kvůli životní krizi. Kvůli tomu, že se cítí přetížení. Kvůli tomu, že se něco změnilo - a nevědí, jak s tím žít.

Podle průzkumu Kantar z roku 2022, který dotazoval 1 200 klientů, 78 % jich označilo terapii jako „velmi užitečnou“ nebo „spíše užitečnou“. Co je nejčastější důvod? Vztahové problémy. Pracovní stres. Úzkost. A potřeba pochopit sebe sama.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pomáhá lidem překonávat úzkostné poruchy. Psychodynamická terapie pomáhá pochopit, proč se opakují stejné chyby ve vztazích. Systémová terapie pomáhá rodinám, kde se něco „zaseklo“. A terapie přijetí a odhodlání (ACT) pomáhá lidem žít s bolestí, místo aby se s ní bojovali.

Metaanalýza 177 studií z Masarykovy univerzity ukázala, že psychoterapie má účinnost 72-85 % při léčbě úzkostných poruch a 68-80 % při depresi. To je víc než u většiny léků. A nejde jen o „vyléčení“. Jde o to, abyste se znovu naučili žít - s větší jasností, klidem a silou.

Co se skrývá za těmi 800-1 500 Kč?

Cena sezení je jedna z největších překážek. Většina terapeutů v ČR pracuje soukromě, protože stát jim nevyplácí terapii. Pouze kliničtí psychologové a lékaři mohou poskytovat úhradově zajištěnou pomoc. A to znamená, že pokud chcete jít k psychoterapeutovi s magisterským vzděláním a pětiletým specializačním výcvikem, musíte platit sami.

Průměrná cena je 800-1 500 Kč za sezení. V Praze se termín najde za týden. V Karlových Varech můžete čekat měsíce. A když najdete někoho, kdo vás nezaujal - tak musíte začít znovu. Podle průzkumu České asociace pro psychoterapii z června 2025 potřebuje 68 % lidí 3-5 kontaktů, než najde terapeuta, se kterým se „spojí“.

A přesto lidé platí. Protože vědí, že to stojí za to. 65 % klientů říká, že finanční náklady omezují délku terapie. Ale i tak pokračují. Protože se cítí lépe. Protože se naučili dýchat. Protože se konečně odvážili říct: „Nemusím to dělat sám.“

Online terapie - nová cesta, stejný výsledek

Online psychoterapie už není „náhrada“. Je to legitimní forma. Podle studií z let 2010-2024 má online KBT a ACT účinnost 65-78 % v porovnání s prezenční formou. U obsedantně-kompulzivní poruchy dosahuje 75 % účinnosti - stejně jako klasická terapie.

Není to jen o pohodlí. Je to o přístupnosti. Kdo nemá auto, kdo má malé děti, kdo pracuje večer - ti mají teď možnost. A kdo se bál jít do kanceláře, kde ho zná každý - ten si může otevřít laptop doma, v pyžamu, a začít.

Kdo se nechává pomoci? A proč ne?

Přestože je 28,7 % lidí v ČR postiženo duševní poruchou, jen 19,3 % z nich vyhledá pomoc. Proč?

První důvod: stigmatizace. 63 % lidí říká, že se bojí, že je budou považovat za „blázna“. Druhý důvod: peníze. 47 % říká, že si to nemůže dovolit. Třetí důvod: neví, kde hledat. 38 % nemá ani představu, jak se začít.

A pak je tu ještě jeden problém: nekvalifikovaní terapeuté. MUDr. Petr Währing z České lékařské komory varuje, že v posledních letech roste počet lidí, kteří se označují za „terapeuty“ bez jakéhokoli vzdělání. To způsobuje, že lidé zklamání. A pak si říkají: „Terapie nefunguje.“

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) na to reaguje. Od roku 2026 bude vyžadovat minimálně 400 hodin teoretické přípravy a 200 hodin supervizované praxe. A v roce 2025 zaznamenala 87 podnětů - 63 % se týkalo porušení důvěrnosti, 28 % neodborného jednání. To znamená, že systém se snaží čistit sám sebe.

Co dělat, když chcete začít?

Nechcete být „blázen“. Chcete jen být lépe. Tak co dělat?

1. Navštivte web České asociace pro psychoterapii - tam je registrováno přes 2 200 certifikovaných terapeutů. Všichni mají magisterský titul, výcvik a certifikát. To je vaše záruka.

2. Použijte bezplatnou poradenskou linku ČAP - 800 123 456. Můžete se tam zeptat, co je pro vás nejlepší typ terapie. A kdo v vašem regionu pomáhá s vaším problémem.

3. Nepředpokládejte, že první terapeut bude ten správný. 52 % lidí změní terapeuta. To není váš selhání. To je normální. Je to jako hledání lékaře - některé se vám prostě nebudou hodit.

4. Zkuste online terapii. Pokud máte obavy nebo máte těžký přístup, začněte tam. Výsledky jsou stejné.

5. Nečekejte na krizi. Nečekejte, až vás zlomí. Pokud se cítíte vyčerpaní, ztracení, přetížení - to už je důvod. Ne musíte být „na dně“, abyste si zasloužili pomoct.

Co se změní v budoucnu?

V roce 2025 pracuje ČAP na strategickém dokumentu „Psychoterapie ve zdravotnictví“. Cílem je vytvořit samostatný zdravotnický statut psychoterapeuta. To znamená, že v budoucnu by terapie mohla být částečně hrazena pojišťovnami. Stejně jako u fyzikální terapie nebo kardiologie.

Evropská asociace pro psychoterapii se v říjnu 2025 sejde v Praze, aby harmonizovala standardy v celé EU. Česko se připravuje na větší přístupnost. Na lepší podporu. Na to, aby se psychoterapie přestala považovat za „něco zvláštního“ - a začala být normální součástí péče o zdraví.

Nejste blázen. Jste člověk.

Chodíte na terapii, protože chcete být v klidu. Protože chcete lépe spát. Protože chcete být v lepším vztahu. Protože chcete znovu cítit radost. Ne proto, že jste „nemocní“. Protože jste živí. A život je složitý.

Neexistuje nic, co byste měli skrývat. A neexistuje nic, co byste měli zvládnout sami. Psychoterapie není o tom, že něco máte špatně. Je o tom, že chcete mít lépe. A to je úplně normální. Více než normální. Je to odvaha. A ta odvaha je už vás všechno stojí.