Terapeut není kamarád, není záchranná služba a ani nepřijímá každého, kdo zaklepe na dveře. I když se to může zdát tvrdé, terapeut může odmítnout klienta - a v některých případech to je nejlepší, co může udělat. Nejde o odmítnutí člověka, ale o ochranu jeho zdraví i o udržení profesní integrity. Pokud terapeut necítí, že může pomoci, nebo pokud pokračování terapie může klientovi ublížit, odmítnutí není selhání - je to povinnost.
Nejčastější důvod, proč terapeut odmítnuje klienta, je nedostatečná kompetence. Představte si, že přijde klient s chronickou úzkostí a historií sebevražedných myšlenek. Terapeut je ale specialista na manželské konflikty - nezná postupy pro práci s akutními riziky. Pokud by pokračoval, mohl by klienta ztratit. V takovém případě je etické a zákonné, aby terapeut přesměroval klienta na někoho, kdo má správné zkušenosti.
Druhý nejčastější důvod je porušování hranic. Klient, který posílá terapeutovi 20 zpráv denně, vyhrožuje, uráží, nebo se snaží vytvořit osobní vztah mimo terapii, narušuje základní princip terapie - bezpečný, strukturovaný prostor. Pokud klient odmítá respektovat pravidla, která byla jasně sdělena na začátku (např. neodcházet bez omluvy, nezneužívat komunikaci mimo hodiny), terapeut má právo ukončit vztah. Nejde o to, že klient je „špatný“ - jde o to, že terapie přestává být účinná a bezpečná.
Třetí důvod je neplacení. Terapie není dobročinnost. Pokud klient pravidelně neplácí, nezavírá dohodu o platbě, nebo se chová jako by služba byla „dárkem“, terapeut má právo zastavit výkon. Některé terapeutky se s tím trápí - ale pokud nejsou schopny pokračovat v práci, mohou se stát oběťmi vyčerpání. A to už nikomu nepomůže.
V České republice se vše neřídí pouze etikou - existuje i zákon. Podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách má klient právo na informovaný souhlas a také právo odmítnout léčbu. Ale zároveň má terapeut právo odmítnout poskytnout službu, pokud nejsou splněny podmínky pro bezpečnou a efektivní terapii.
Klíčové je, že odmítnutí nesmí být náhodné. Zákon vyžaduje, aby klient dostal písemné zdůvodnění. V praxi se to ale často děje špatně: podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví z roku 2022 jen 26,8% klientů dostalo písemný důvod odmítnutí. To je porušení zákona. Pokud jste klient a někdo vás odmítl bez vysvětlení, máte právo požádat o něj - a pokud vám ho nezajistí, můžete podat stížnost.
Terapeut, který pracuje v rámci veřejného zdravotního systému nebo jako člen České asociace pro psychoterapii (ČAP), je vázán Etickým kodexem. Ten vyžaduje, aby před ukončením terapie klientovi nabídl alternativního terapeuta, předal dokumentaci a umožnil mu stížnost. Pokud terapeut pracuje na živnostenský list, není právně vázán - ale to neznamená, že může jednat libovolně. Klient má stále právo na bezpečný přechod a informace.
Některé situace nevyžadují diskusi - odmítnutí je okamžité a neodkladné:
Tyto případy nejsou „výjimky“ - jsou to standardní případy, které se v praxi objevují. Minimální standardy pro práci s původci násilí v ČR je jasně definují - a většina zdravotnických zařízení je dodržuje.
Odmítnutí není „zavření dveří“. Je to proces, který musí být řádně proveden. Podle Národních standardů psychoterapeutické péče z roku 2021 musí terapeut:
Pokud terapeut neudělá alespoň první dva body, porušuje zákon. A pokud se klient obrátí na AKP ČR, může dostat bezplatnou právní pomoc - v 85 % případů je stížnost vyřešena ve prospěch klienta.
Právní systém se mění. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou verzi zákona č. 372/2011 Sb., která by měla být předložena do konce roku 2025. Novela přinese dvě klíčové změny:
Navíc v prvním čtvrtletí 2024 by měl být spuštěn Centrální registr psychoterapeutů. Klienti budou moci zadat jméno terapeuta a zjistit:
To by mělo snížit počet neoprávněných odmítnutí o 30-40 %. Většina lidí neví, že terapeut může být nekvalifikovaný - a nyní budou mít nástroj, jak to zjistit.
Nejprve si dejte čas. Odmítnutí neznamená, že jste „nevhodný“. Znamená to, že tento terapeut nebyl správný pro vás - nebo že potřebujete jiný typ pomoci.
Postupujte takto:
Pamatujte: terapie není jedna cesta. Někdy je potřeba zkusit tři, čtyři nebo pět terapeutů, než najdete toho správného. Odmítnutí není konec - je to způsob, jak se dostat k lepšímu řešení.
Nemusíte být hrdina. Pokud cítíte, že nejste schopen pomoci, nebo že se vztah přeměňuje na zátěž, odmítnutí je nejlepší volba - pro klienta i pro vás.
Předtím, než rozhodnete:
Terapie není o tom, jak moc chcete pomoci. Je to o tom, jak dobře umíte pomoci - a kdy je lepší říct: „Nechám to na někoho jiného.“
Ne. Terapeut nesmí odmítnout klienta jen kvůli osobnímu nepřátelství, názoru, vzhledu, pohlaví nebo náboženství. Pokud je odmítnutí založeno na diskriminaci, jde o porušení zákona i etického kodexu. Klient má právo podat stížnost na AKP ČR nebo Krajskou hygienickou stanici. Odmítnutí musí být vždy založeno na odborném posouzení - ne na osobních preferencích.
Máte právo požádat o písemné zdůvodnění. Pokud vám ho nezajistí do 14 dnů, můžete podat stížnost na Asociaci klinických psychologů a psychoterapeutů ČR (AKP ČR). Podle zákona č. 372/2011 Sb. je písemné vysvětlení povinné. Pokud terapeut pracuje ve veřejné péči, můžete také podat stížnost na Krajskou hygienickou stanici. V 73 % případů se to stává - a většina stížností je vyřešena ve prospěch klienta.
Ano - pokud klient pravidelně neplácí a neplní dohodu o platbě. Terapie není zdarma. Pokud klient odmítá platit, terapeut má právo ukončit vztah. Ale musí to udělat písemně, s vysvětlením a nabídnout předání dokumentace. Není povinen platit za klienta - ale je povinen dodržet postup. Pokud odmítnutí není dokumentováno, je to porušení etických pravidel.
Je to možné - ale jen výjimečně. Pokud byl důvod odmítnutí například akutní závislost, kterou jste překonali, nebo se změnily vaše okolnosti, můžete se obrátit znovu. Ale terapeut nemusí přijmout. Každý případ se hodnotí znovu. Někteří terapeuti se vůbec nevracejí ke klientům, které odmítli - to je jejich etická volba. Neznamená to, že jste „ztracený“ - jen že jste potřebovali jiný přístup.
Pokud terapeut nemá zkušenosti s PTSD, je etické odmítnout - a přesměrovat klienta na specializovaného terapeuta. Výzva je v tom, že mnoho terapeutů odmítá klienty s komplexními problémy, protože se bojí, že nebudou schopni pomoci. To je terapeutický nihilismus - a to je nebezpečné. Správný přístup je: „Nemám kompetenci - ale znám někoho, kdo ano.“ Pokud terapeut odmítl bez nabídky alternativy, může to být porušení etického kodexu.