Může terapeut odmítnout klienta? Kdy a proč k tomu dochází

  • Domů
  • Může terapeut odmítnout klienta? Kdy a proč k tomu dochází
Může terapeut odmítnout klienta? Kdy a proč k tomu dochází

Může terapeut odmítnout klienta? Ano - ale ne z hlupáctví.

Terapeut není kamarád, není záchranná služba a ani nepřijímá každého, kdo zaklepe na dveře. I když se to může zdát tvrdé, terapeut může odmítnout klienta - a v některých případech to je nejlepší, co může udělat. Nejde o odmítnutí člověka, ale o ochranu jeho zdraví i o udržení profesní integrity. Pokud terapeut necítí, že může pomoci, nebo pokud pokračování terapie může klientovi ublížit, odmítnutí není selhání - je to povinnost.

Proč se to vůbec děje? Tři hlavní důvody

Nejčastější důvod, proč terapeut odmítnuje klienta, je nedostatečná kompetence. Představte si, že přijde klient s chronickou úzkostí a historií sebevražedných myšlenek. Terapeut je ale specialista na manželské konflikty - nezná postupy pro práci s akutními riziky. Pokud by pokračoval, mohl by klienta ztratit. V takovém případě je etické a zákonné, aby terapeut přesměroval klienta na někoho, kdo má správné zkušenosti.

Druhý nejčastější důvod je porušování hranic. Klient, který posílá terapeutovi 20 zpráv denně, vyhrožuje, uráží, nebo se snaží vytvořit osobní vztah mimo terapii, narušuje základní princip terapie - bezpečný, strukturovaný prostor. Pokud klient odmítá respektovat pravidla, která byla jasně sdělena na začátku (např. neodcházet bez omluvy, nezneužívat komunikaci mimo hodiny), terapeut má právo ukončit vztah. Nejde o to, že klient je „špatný“ - jde o to, že terapie přestává být účinná a bezpečná.

Třetí důvod je neplacení. Terapie není dobročinnost. Pokud klient pravidelně neplácí, nezavírá dohodu o platbě, nebo se chová jako by služba byla „dárkem“, terapeut má právo zastavit výkon. Některé terapeutky se s tím trápí - ale pokud nejsou schopny pokračovat v práci, mohou se stát oběťmi vyčerpání. A to už nikomu nepomůže.

Co říká zákon? Práva klienta i terapeuta

V České republice se vše neřídí pouze etikou - existuje i zákon. Podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách má klient právo na informovaný souhlas a také právo odmítnout léčbu. Ale zároveň má terapeut právo odmítnout poskytnout službu, pokud nejsou splněny podmínky pro bezpečnou a efektivní terapii.

Klíčové je, že odmítnutí nesmí být náhodné. Zákon vyžaduje, aby klient dostal písemné zdůvodnění. V praxi se to ale často děje špatně: podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví z roku 2022 jen 26,8% klientů dostalo písemný důvod odmítnutí. To je porušení zákona. Pokud jste klient a někdo vás odmítl bez vysvětlení, máte právo požádat o něj - a pokud vám ho nezajistí, můžete podat stížnost.

Terapeut, který pracuje v rámci veřejného zdravotního systému nebo jako člen České asociace pro psychoterapii (ČAP), je vázán Etickým kodexem. Ten vyžaduje, aby před ukončením terapie klientovi nabídl alternativního terapeuta, předal dokumentaci a umožnil mu stížnost. Pokud terapeut pracuje na živnostenský list, není právně vázán - ale to neznamená, že může jednat libovolně. Klient má stále právo na bezpečný přechod a informace.

Terapeut ukončuje terapii kvůli překročení hranic a nabízí alternativního odborníka.

Kdy je odmítnutí nezbytné? Konkrétní případy

Některé situace nevyžadují diskusi - odmítnutí je okamžité a neodkladné:

  • Akutní psychóza - klient má halucinace, delirium nebo je zcela odtržen od reality. Terapeut není psychiatr a nemůže poskytnout léčebnou podporu, kterou potřebuje. Musí být přesměrován na nemocnici.
  • Akutní závislost - pokud klient přijde na terapii s alkoholem v krvi nad 0,8‰, není schopen se zapojit. Terapie v tomto stavu nemá smysl - a může být i nebezpečná.
  • Opakované porušování pravidel - tři nepřítomnosti bez omluvy, opakované urážky, hrozby, nebo pokusy o fyzický kontakt. To není „nepříjemný klient“ - to je porušení bezpečí terapeutického prostoru.
  • Konflikt hodnot - pokud terapeut například věří v zásady násilí, které klient podporuje (např. domácí násilí jako „normální“), není možné vytvořit důvěru. V takovém případě je nejlepší přesměrovat klienta na někoho, kdo s jeho pohledy může pracovat, aniž by se terapeut musel vyříkávat proti svému vědomí.

Tyto případy nejsou „výjimky“ - jsou to standardní případy, které se v praxi objevují. Minimální standardy pro práci s původci násilí v ČR je jasně definují - a většina zdravotnických zařízení je dodržuje.

Co terapeut musí udělat, když odmítne klienta?

Odmítnutí není „zavření dveří“. Je to proces, který musí být řádně proveden. Podle Národních standardů psychoterapeutické péče z roku 2021 musí terapeut:

  1. Písemně upozornit klienta na konkrétní důvody - ne „nemůžu s vámi pracovat“, ale „dne 12. dubna jste mi poslal 5 zpráv mimo termín, což narušuje naši dohodu o komunikaci.“
  2. Nabídnout předání dokumentace do 14 dnů - klient má právo na své záznamy. Terapeut je povinen je předat jinému odborníkovi, pokud klient to chce.
  3. Navrhnout alternativu - i když se to děje jen v 52 % případů, je to etická povinnost. Pokud terapeut zná někoho, kdo se v dané oblasti vyzná, měl by dát kontakt.
  4. Informovat o možnosti stížnosti - klient má právo podat stížnost na Asociaci klinických psychologů a psychoterapeutů ČR (AKP ČR) nebo na ČAP, pokud je terapeut členem.

Pokud terapeut neudělá alespoň první dva body, porušuje zákon. A pokud se klient obrátí na AKP ČR, může dostat bezplatnou právní pomoc - v 85 % případů je stížnost vyřešena ve prospěch klienta.

Klient prohledává centrální registr psychoterapeutů s informacemi o kvalifikacích a etice.

Co se děje v budoucnu? Novela zákona a Centrální registr

Právní systém se mění. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou verzi zákona č. 372/2011 Sb., která by měla být předložena do konce roku 2025. Novela přinese dvě klíčové změny:

  • Všechny terapeuti, bez ohledu na to, jestli pracují na živnostenský list nebo ve veřejné péči, budou povinni dodržovat Etický kodex České psychoterapeutické společnosti.
  • Písemné odůvodnění odmítnutí musí být poskytnuto do 7 dnů - ne do 30, ne do 60. To je výrazné zkrácení.

Navíc v prvním čtvrtletí 2024 by měl být spuštěn Centrální registr psychoterapeutů. Klienti budou moci zadat jméno terapeuta a zjistit:

  • Jaké má kvalifikace
  • Je členem profesní organizace?
  • Měl někdy stížnosti?

To by mělo snížit počet neoprávněných odmítnutí o 30-40 %. Většina lidí neví, že terapeut může být nekvalifikovaný - a nyní budou mít nástroj, jak to zjistit.

Co dělat, pokud jste odmítnuti?

Nejprve si dejte čas. Odmítnutí neznamená, že jste „nevhodný“. Znamená to, že tento terapeut nebyl správný pro vás - nebo že potřebujete jiný typ pomoci.

Postupujte takto:

  1. Požádejte o písemné zdůvodnění - pokud vám ho nezajistí, napište na AKP ČR.
  2. Požádejte o předání dokumentace - máte právo na své záznamy.
  3. Požádejte o doporučení jiného terapeuta - pokud vám ho nepředloží, vyhledejte si někoho jiného sami.
  4. Pokud jste vystaveni násilí, závislosti nebo psychóze, hledejte přímo léčebné zařízení - ne terapeut na živnostenský list.

Pamatujte: terapie není jedna cesta. Někdy je potřeba zkusit tři, čtyři nebo pět terapeutů, než najdete toho správného. Odmítnutí není konec - je to způsob, jak se dostat k lepšímu řešení.

Co dělat, pokud jste terapeut a přemýšlíte o odmítnutí?

Nemusíte být hrdina. Pokud cítíte, že nejste schopen pomoci, nebo že se vztah přeměňuje na zátěž, odmítnutí je nejlepší volba - pro klienta i pro vás.

Předtím, než rozhodnete:

  • Podívejte se do Etického kodexu České psychoterapeutické společnosti - ne na vlastní pocity.
  • Navrhněte alternativu - i když to není povinné, je to etické.
  • Dokumentujte vše písemně - uložte záznamy na 10 let.
  • Nikdy neodmíte bez vysvětlení. To je nejčastější chyba - a největší riziko stížnosti.

Terapie není o tom, jak moc chcete pomoci. Je to o tom, jak dobře umíte pomoci - a kdy je lepší říct: „Nechám to na někoho jiného.“

Může terapeut odmítnout klienta jen proto, že mu nelíbí?

Ne. Terapeut nesmí odmítnout klienta jen kvůli osobnímu nepřátelství, názoru, vzhledu, pohlaví nebo náboženství. Pokud je odmítnutí založeno na diskriminaci, jde o porušení zákona i etického kodexu. Klient má právo podat stížnost na AKP ČR nebo Krajskou hygienickou stanici. Odmítnutí musí být vždy založeno na odborném posouzení - ne na osobních preferencích.

Co když mi terapeut odmítl terapii a neřekl proč?

Máte právo požádat o písemné zdůvodnění. Pokud vám ho nezajistí do 14 dnů, můžete podat stížnost na Asociaci klinických psychologů a psychoterapeutů ČR (AKP ČR). Podle zákona č. 372/2011 Sb. je písemné vysvětlení povinné. Pokud terapeut pracuje ve veřejné péči, můžete také podat stížnost na Krajskou hygienickou stanici. V 73 % případů se to stává - a většina stížností je vyřešena ve prospěch klienta.

Může terapeut odmítnout klienta kvůli neplacení?

Ano - pokud klient pravidelně neplácí a neplní dohodu o platbě. Terapie není zdarma. Pokud klient odmítá platit, terapeut má právo ukončit vztah. Ale musí to udělat písemně, s vysvětlením a nabídnout předání dokumentace. Není povinen platit za klienta - ale je povinen dodržet postup. Pokud odmítnutí není dokumentováno, je to porušení etických pravidel.

Je možné se vrátit k terapeutovi, který mě odmítl?

Je to možné - ale jen výjimečně. Pokud byl důvod odmítnutí například akutní závislost, kterou jste překonali, nebo se změnily vaše okolnosti, můžete se obrátit znovu. Ale terapeut nemusí přijmout. Každý případ se hodnotí znovu. Někteří terapeuti se vůbec nevracejí ke klientům, které odmítli - to je jejich etická volba. Neznamená to, že jste „ztracený“ - jen že jste potřebovali jiný přístup.

Co když terapeut odmítl klienta s komplexním problémem, jako je PTSD?

Pokud terapeut nemá zkušenosti s PTSD, je etické odmítnout - a přesměrovat klienta na specializovaného terapeuta. Výzva je v tom, že mnoho terapeutů odmítá klienty s komplexními problémy, protože se bojí, že nebudou schopni pomoci. To je terapeutický nihilismus - a to je nebezpečné. Správný přístup je: „Nemám kompetenci - ale znám někoho, kdo ano.“ Pokud terapeut odmítl bez nabídky alternativy, může to být porušení etického kodexu.

Karolína Bělohlávková

Karolína Bělohlávková

Jsem psychoterapeutka a autorka, která propojuje klinickou praxi s psaním o duševním zdraví. Vedu individuální i párová sezení a supervizně podporuji mladé terapeuty. Ráda srozumitelně popularizuji psychoterapii a vytvářím materiály pro veřejnost.