Jak požádat terapeuta o doporučení k jinému odborníkovi: Praktický postup a etiketa

  • Domů
  • Jak požádat terapeuta o doporučení k jinému odborníkovi: Praktický postup a etiketa
Jak požádat terapeuta o doporučení k jinému odborníkovi: Praktický postup a etiketa

Stává se, že terapie přináší úlevu, ale zároveň cítíte, že potřebujete něco jiného. Možná se cítíte jako byste se kotvili na stejném místě, nebo terapeut nezvládá nějakou část vašeho problému - třeba traumata, rodinné dynamiky nebo léčbu závislosti. Nebo prostě necítíte tu správnou spojení. To není selhání. To je normální. A většina dobrých terapeutů to ví. Pokud se rozhodnete, že potřebujete jiného odborníka, neznamená to, že jste „neúspěšný“ klient. Znamená to, že jste schopný dospělý člověk, který ví, co potřebuje.

Proč je správné požádat o doporučení?

Terapeut, který vás zná, má o vás více informací než kdokoli jiný. Když vás předá jinému odborníkovi, předává mu nejen vaše příběhy, ale i to, co vás dělá unikátním. To šetří čas, peníze a emocionální energii. Představte si, že jste u nového lékaře a musíte mu vysvětlovat, že máte depresi od dětství, že jste prodělali úraz, že vás trápí nespavost a že jste v posledních měsících přestali mít chuť na jídlo. To trvá hodiny. A vy to už znáte. Když terapeut předá doporučení, předává vám přechod jako látku - ne jako kus papíru.

Dobrý terapeut nebere vaši žádost jako osobní útok. Naopak - pokud vás opravdu zná, bude si vážit toho, že jste se odvážili o tom mluvit. Je to znamení dospělosti, ne slabosti. Většina terapeutů má seznam lidí, ke kterým případně doporučují. Vědí, kdo se vyzná v rodinné terapii, kdo pracuje s PTSD, kdo má zkušenosti s LGBTQ+ klienty, kdo používá EMDR nebo somatické přístupy. To je jejich práce - nejen vás léčit, ale i vás správně přesměrovat.

Kdy je nejlepší čas požádat?

Nemusíte čekat, až terapie „selže“. Nejlepší čas je, když si to uvědomíte. Není potřeba se cítit vinně, že „už to nechcete“. Pokud se cítíte, že byste potřebovali někoho, kdo má jiný přístup, jinou specializaci nebo prostě jinou energii - to je důvod. Neexistuje žádný „správný“ čas v terapii, kdy je vhodné změnit terapeuta. Někdo potřebuje změnu po třech sezeních, někdo po třech letech. Všechno záleží na vás.

Ale pokud cítíte, že se terapie přesouva do kruhů, že se vždycky dostanete ke stejným tématům a nic se nemení, nebo že vás terapeut nechává v nejistotě - to je signál. Neříkám, že to znamená, že terapeut je špatný. Možná jste jen na křižovatce, kde potřebujete někoho, kdo ví, jak vás vést dál. A to je přesně ten moment, kdy požádat o doporučení dává smysl.

Jak to říct - slova, která fungují

Nemusíte být hrdý, nebo se cítit jako byste něco špatně udělali. Stačí být upřímný. Tady je několik způsobů, jak to říct - vyberte ten, který vám nejvíc odpovídá:

  • „Cítím, že se dostávám do bodu, kde potřebuji nějakou jinou podporu. Myslíš, že bys mohl doporučit někoho, kdo se vyzná v [např. rodinných vztazích / trauma / přechodu k dospělosti]?“
  • „Děkuju za to, co jsme spolu prošli. Cítím, že bych mohl potřebovat někoho s jiným přístupem. Můžeš mi doporučit někoho, kdo by mohl pomoci s [konkrétní oblastí]?“
  • „Nevím, jestli to je správný čas, ale cítím, že bych potřeboval jiný typ terapie. Můžeš mi pomoct najít někoho, kdo má zkušenosti s [např. neurodiverzitou / ztrátou / přílišnou úzkostí]?“

Nevyžadujte, aby vás „předal“ okamžitě. Nechte ho vás vedením. Většina terapeutů si vyžádá pár dní, aby přemýšlel o tom, kdo by vám nejlépe vyhovoval. A pokud vás někdo doporučí, neznamená to, že se s ním musíte setkat. Vy máte právo říct „ne“ i na doporučení.

Klient drží tři doporučená jména terapeutů, cesta před ním září jako symbol přechodu.

Co se stane po vaší žádosti?

Nejlepší terapeuti nejen doporučí někoho - většinou vám pomohou s přechodem. Může vám poslat krátký přehled toho, co jste prošli, nebo vás požádat, abyste mu poslali pár vět, které může předat dalšímu odborníkovi. To není „vykazování“ - je to péče. Předává vás jako člověka, ne jako případ.

Někteří terapeuti se vás zeptají: „Co jste získal? Co vás trápí? Co byste chtěl, aby nový terapeut věděl?“ To je výzva k sebeznalosti. A to je důležité. Nezapomeňte: vy jste hlavní autor svého příběhu. Terapeut je jen ten, kdo vám pomohl najít slova.

Je možné, že vás terapeut požádá o jedno nebo dvě sezení, abyste si to spolu projeli. To není pokus vás udržet. Je to způsob, jak vám dát prostor na rozloučení. A to je důležité. Každý vztah, i terapeutický, potřebuje konec, který se zvládne.

Co dělat, když terapeut odmítne?

Někdy se stane, že terapeut řekne: „Necháme to tak.“ Nebo: „Myslím, že to ještě můžeme dál projít.“ To není závěr. Je to výzva k rozhovoru. Můžete říct:

  • „Rozumím, že tohle považuješ za důležité. Ale já se cítím, že potřebuji jiný pohled. Můžeš mi pomoci najít někoho jiného?“
  • „Nechci přerušit terapii. Chci jen přesunout místo, kde se to děje. Můžeš mi pomoct s tím?“

Je možné, že terapeut má obavy - třeba proto, že vás zná, a nechce, aby jste „ztratili“ to, co jste získali. Ale pokud vám to přijde jako odmítnutí vašeho potřebu, nemusíte se cítit vinně. Vy máte právo na to, co vám pomůže. Pokud terapeut odmítne pomoci, můžete si najít nového odborníka sami. V Česku je možné najít psychoterapeuty přes Českou asociaci psychoterapie, Českou společnost pro klinickou psychologii nebo přes weby jako Terapeut.cz nebo Psychoterapie.cz. Není potřeba čekat na povolení.

Klient a terapeut se rozloučí s úctou, mezi nimi plave list s děkují.

Etiketa - co neříct, co neudělat

Neříkejte: „Ty jsi mi nepomohl.“ Neříkejte: „Myslel jsem, že to bude lepší.“ Neříkejte: „Jsem zklamán.“ To není útok - je to výraz bolesti. A bolest se nevyjadřuje v kritice. Vyjadřuje se v upřímnosti.

Neříkejte: „Mám jiného, už jsem se s ním domluvil.“ To může působit jako odmítnutí jeho práce. Neříkejte: „Nemám čas na další sezení.“ Pokud chcete přechod, dělejte ho s úctou. Terapeut, který vás poznal, má vás rád - i když to neříká.

Nezavírejte dveře. Pokud se v budoucnu znovu ocitnete v krizi, můžete se k němu obrátit. Nebo mu můžete napsat: „Myslel jsem na tebe. Děkuju.“ To je důležité. Terapie není jen o tom, co se stane ve stanu. Je o tom, jak se člověk změní. A změna neznamená odchod. Znamená růst.

Co dělat, když se nechcete vrátit?

Někdy je potřeba se jednoduše rozloučit. A to je v pořádku. Pokud se rozhodnete, že už nechcete pokračovat s tímto terapeutem, napište mu krátkou zprávu:

„Děkuju za to, že jsi měl čas na mě. Příběh, který jsme spolu prošli, mi pomohl. Nyní potřebuji jít jiným směrem. Mám obrovskou úctu k tvé práci. Pokud bys kdy potřeboval podobnou zpětnou vazbu, jsem tu.“

Toto není návštěvní lístek. Je to způsob, jak ukončit vztah s důstojností. A to je největší dar, který můžete terapeutovi dát.

Příklad: Jak to vypadá v praxi

Marie se s terapeutem setkávala po dobu 14 měsíců. Pracovali na úzkosti a nízké sebeúctě. Po několika měsících se cítila, že se dostala do bodu, kde potřebuje pracovat na rodinných vzorcích - něco, co její terapeut nezvládal. Řekla mu to takto:

„Věřím, že jsi mi pomohl. Cítím, že jsem se zlepšila. Ale teď potřebuji někoho, kdo ví, jak se pracuje s rodinnými traumaty. Můžeš mi doporučit někoho, kdo to dělá?“

Terapeut jí dal tři jména. Vybrala jednoho. Věděla, že se s ním nemusí setkat - ale měla možnost. V posledním sezení jim terapeut řekl: „Vím, že jsi se změnila. A já jsem byl rád, že jsem mohl být součástí toho.“

To je terapie. Nejde o to, aby vás někdo „vyléčil“. Jde o to, aby vás někdo poznal. A když už vás poznal, může vás správně předat dál.

Je v pořádku požádat terapeuta o doporučení, když jsem v terapii jen pár týdnů?

Ano. Není potřeba čekat na „správný“ čas. Pokud cítíte, že terapeut není pro vás správný - ať už kvůli stylu, specializaci nebo osobní nesouladu - je to plně v pořádku. Mnoho lidí potřebuje vyzkoušet několik terapeutů, než najdou toho správného. Dobrý terapeut to chápe a bude vám pomáhat najít někoho, kdo vám lépe vyhovuje.

Může terapeut odmítnout doporučit někoho jiného?

Ano, ale to neznamená, že máte něco špatně udělat. Někteří terapeuti se cítí, že by ještě mohli pomoci, nebo si myslí, že se problém dá vyřešit dál. Pokud vám to přijde jako odmítnutí vašeho potřebu, můžete se zeptat: „Můžeš mi pomoct najít někoho jiného?“ Pokud i nadále odmítne, můžete si sami najít nového odborníka - bez jeho povolení. Vaše zdraví je důležitější než jeho pohodlí.

Je vhodné dělat toto přes e-mail nebo hovorem?

Nejlepší je to říct osobně - ve vlastním sezení. To dává prostor na emoce, na otázky a na rozloučení. Pokud se ale necítíte připraveni, e-mail je také v pořádku. Důležité je, aby byla vaše zpráva upřímná a nekritická. Například: „Cítím, že potřebuji jiný přístup. Můžeš mi pomoct najít někoho, kdo se vyzná v [oblasti]?“

Co dělat, když terapeut požádá o další sezení před přechodem?

Je to způsob, jak vám pomoci s přechodem. Toto sezení není pokus vás udržet - je to prostor na rozloučení. Můžete si s ním projít, co jste získali, co vás trápí, a co by nový terapeut měl vědět. To je pro vás i pro něj důležité. Pokud se necítíte připraveni, řekněte to. Není potřeba dělat sezení jen proto, že to očekává.

Je možné se vrátit k původnímu terapeutovi později?

Ano. Terapie není lineární cesta. Někdy se lidé vracejí k původnímu terapeutovi po měsících nebo letech - a to je v pořádku. Pokud jste se rozloučili s úctou, terapeut bude rád, že jste se vrátili. Nejde o to, kdo vás „vyléčil“. Jde o to, kdo vás poznal. A to může být i ten, kdo vás nejprve začal vést.

Nezapomeňte: terapie není o dokonalosti. Je o tom, aby jste se mohli pohybovat v životě s větší svobodou. A když potřebujete jinou cestu - je to největší známka síly, kterou můžete mít.

Karolína Bělohlávková

Karolína Bělohlávková

Jsem psychoterapeutka a autorka, která propojuje klinickou praxi s psaním o duševním zdraví. Vedu individuální i párová sezení a supervizně podporuji mladé terapeuty. Ráda srozumitelně popularizuji psychoterapii a vytvářím materiály pro veřejnost.