Deprese není jen smutek. Je to stav, kdy se člověk cítí osamělý i v plném pokoji, kdy každý kontakt připadá jako náročný úkol, a kdy i nejblížší lidé se zdají být na jiné planetě. Mnoho lidí se snaží překonat deprese sami - přesněji řečeno, přesně tím, co je nejhorší: zavírají se, přestávají komunikovat, odstraňují se od vztahů. A právě to dělá věc ještě hůře. Zde přichází na řadu interpersonální terapie - IPT, metoda, která neřeší minulost, ale přímo aktuální vztahy, které drží depresi naživu.
Co je IPT a proč funguje?
Interpersonální terapie (IPT) není jen další forma psychoterapie. Je to strukturovaný, časově omezený přístup, který vznikl v 70. letech 20. století v USA. Vytvořili ji Gerald Klerman a Myrna Weissman, kteří si všimli, že lidé s depresí často mají problémy v interakcích s ostatními - nejen že je to důsledek deprese, ale i její hlavní poháněcí síla. IPT říká jednoduše: deprese se nevyvíjí v izolaci - a nemůže se překonat v izolaci.
Na rozdíl od kognitivní behaviorální terapie, která se zaměřuje na myšlenky, nebo psychodynamické terapie, která hledá kořeny v dětství, IPT se ptá: Kdo je dnes ve tvém životě? Kdo tě zatěžuje? Kdo tě nevidí? Kdo ti chybí? Terapeut ti nepomůže pochopit, proč jsi tak zranitelný, ale jak se naučit mluvit s lidmi, kteří tě okolí.
IPT je podložena více než 250 klinickými studiemi. Metaanalýza z American Journal of Psychiatry z roku 2011, která zahrnovala téměř 4 400 pacientů, ukázala, že IPT je stejně účinná jako jiné psychoterapeutické metody. A když se spojí s léky, snižuje riziko opakování deprese o téměř 63 % - více než léky samotné.
Čtyři oblasti, které IPT řeší
IPT nepracuje s „všechno“ - pracuje s konkrétními, měřitelnými problémy ve vztazích. Existují čtyři hlavní oblasti, které terapeut s klientem vybírá jako cíl:
- Komplikované oplakávání - kdy smrt blízké osoby nezanechá jen smutek, ale zanechá pocit, že život ztratil smysl, a nevíš, jak se vrátit k lidem.
- Roleové spory - konflikty s partnerem, rodiči, kolegy, kde obě strany mají jiná očekávání, ale nevědí, jak je vyjádřit bez vzájemného napětí.
- Roleové přechody - změny, které převrátí život: nové pracovní místo, rozvod, narození dítěte, odchod do důchodu. Tyto přechody mohou způsobit, že se člověk cítí ztracený, protože už neví, kdo je.
- Interpersonální nedostatky - kdy člověk nemá dostatek blízkých vztahů, neví, jak je začít, nebo se vždycky cítí, že je „mimo“.
Terapeut ti nepomůže „vyřešit“ všechny tyto problémy najednou. Vyberete jeden - ten, který tě nejvíc zatěžuje - a společně se zaměříte na to, jak ho změnit. Nejde o to, aby se všechno vyřešilo. Jde o to, aby se tyto vztahy staly místem, kde se můžeš cítit viděný, slyšený, podporovaný.
Jak IPT vypadá ve skutečnosti?
IPT není volná hovorová terapie. Je to přesně strukturovaný proces, který trvá 12 až 16 týdnů, obvykle jednou týdně. Má tři fáze:
- Počáteční fáze (1-3 sezení) - terapeut se s tebou podívá na tvůj životní kontext. Společně vytvoříš seznam klíčových lidí - partner, rodiče, přátelé, kolegové - a identifikuješ, který vztah je nejvíce spojen s tvými příznaky deprese. To je tvoje „mapa“.
- Střední fáze (8-12 sezení) - zde se děje většina práce. Terapeut tě nechává mluvit, ale nezůstává pasivní. Ukazuje ti, jak tvé chování v omezených vztazích může zhoršovat stav. Například: když se po každém konfliktu stahuješ, lidé si myslí, že ti je to jedno - a začnou tě vynechávat. Terapeut ti pomůže najít jiný způsob, jak reagovat - například říct: „Když to tak říkáš, cítím se zahozený. Mohli bychom to zkusit jinak?“
- Ukončovací fáze (3 sezení) - nejde jen o „ukončení“. Jde o to, aby jsi věděl, jak pokračovat bez terapeuta. Společně si zopakuješ, co jsi se naučil, a vytvoříš plán, jak reagovat, když se opět objeví problém.
Ve výsledku se člověk nevyzvedne „zlepšený“. Vztyčí se, protože se naučil, že vztahy mohou být bezpečným místem - nejen místem, kde ho někdo zraní.
IPT v Česku: Kde ji najdeš a proč není běžná?
IPT je oficiálně doporučována v českých standardech pro léčbu deprese od roku 2020. Je to jedna z tří metod, které se doporučují jako první volba - vedle KBT a psychodynamické terapie. Takže není „exotická“ - je uznávaná.
Ale tady je problém: většina českých psychoterapeutů nebyla na IPT školená. Vzdělávací programy v Česku nezahrnují IPT jako standardní součást. A proto jen 12 % z 3 500 registrovaných terapeutů v Česku ji aktuálně používá. Zatímco 68 % používá kombinované přístupy, které mohou obsahovat prvky IPT, jen málo kdo ji používá jako hlavní metodu.
Její dostupnost je tedy omezená. Najdeš ji v některých klinikách: Institut pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) v Praze, některé kliniky v Brně a Ostravě. V roce 2018 studie z 2. LF UK ukázala, že 78 % pacientů, kteří IPT absolvovali, dosáhlo klinicky významného zlepšení - to je stejně dobré, jako u KBT.
Pro terapeuty je potřeba 20-30 hodin speciálního školení. V Česku je k dispozici český překlad manuálu od Klermana a Weissmana, publikovaný Nakladatelstvím Portál v roce 2010. Ale bez školení se IPT nedá aplikovat správně - a to je překážka.
Skupinová IPT: Vztahy ve skupině
Ne všichni potřebují individuální terapii. WHO v roce 2016 vyvinula verzi IPT pro skupiny - 8 sezení, 6-8 lidí, vedená terapeutem. Tato forma byla testována v 15 zemích na téměř 3 000 pacientech. Výsledek? 65 % účastníků dosáhlo remise deprese.
Proč to funguje? Protože v skupině vidíš, že nejsi sám. Vidíš, že jiný člověk má stejný problém s partnerem, stejnou frustraci s dětmi, stejný pocit, že ho nikdo nechápe. A když někdo jiný řekne: „To je přesně to, co já cítím“ - to je lék, který nemůže dát žádný lék.
V Česku se od roku 2020 testuje IPT pro mládež. První výsledky z roku 2023 ukázaly, že u adolescentů s depresí se HAM-D skóre (měřítko příznaků deprese) snížilo o 58 % u skupiny s IPT - oproti 32 % ve skupině bez terapie.
Kdo IPT nepotřebuje?
IPT není univerzální. Pokud máš komplexní osobnostní poruchu - například hranicovou poruchu osobnosti - IPT může být příliš plochá. Nepracuje s hlubokými strukturami identity, s traumaty z dětství, s vnitřními konflikty, které trvají desítky let. Pro tyto případy je potřeba jiný přístup.
Také pokud máš silnou psychotickou složku nebo těžkou bipolární poruchu bez stabilizace, IPT sama o sobě nestačí. Ale pokud máš hlubokou depresi, která se projevuje v nesnázích ve vztazích - v konfliktech, izolaci, pocitu, že nikdo tě nechápe - IPT je jedna z nejúčinnějších možností.
Proč lidé, kteří IPT absolvovali, říkají, že je to jiné?
Spousta lidí, kteří prošli KBT, říká: „Všechno se točilo kolem mých myšlenek. Musel jsem přepsat své vnitřní dialogy.“
Spousta lidí, kteří prošli psychodynamickou terapií, říká: „Musel jsem přijít na to, proč jsem se v dětství cítil nevážený.“
Lidé, kteří absolvovali IPT, říkají: „Nikdo mi neříkal, že jsem špatný. Nikdo mi neříkal, že jsem měl přepsat myšlenky. Prostě mi pomohli pochopit, jak se mluvit s mojí ženou, jak říct kolegovi, že mi to dělá problém, jak znovu začít mít přátele.“
Je to praktická, lidská terapie. Neřeší, co je špatně s tebou. Řeší, co je špatně mezi tebou a ostatními. A to je věc, kterou každý pochopí - protože vztahy jsou náš nejzákladnější jazyk.
Co dělat, pokud chceš začít s IPT?
1. Zkontroluj, zda je terapeut certifikovaný k IPT. V Česku není žádná centrální registrační databáze, ale můžeš se zeptat: „Máte certifikaci z Mezinárodní společnosti pro interpersonální psychotherapii?“
2. Připrav si seznam lidí, s nimiž máš nejvíc problémů - nejen kdo tě trápí, ale i kdo ti chybí.
3. Buď připravený na to, že terapeut nebude pouze poslouchat. Bude ti klást otázky, navrhovat konkrétní kroky - například: „Zítra zavolej svému bratrovi a řekni mu, že si přeješ, aby tě viděl. Neřekni mu, že jsi nemocný. Řekni mu, že tě chybí.“
4. Pokud nemůžeš najít terapeuta s IPT, vyhledej někoho, kdo používá integrativní přístup - a zeptej se, zda používá prvky IPT. Mnoho terapeutů je schopných přidat IPT do svého přístupu.
5. Nečekávej, že se všechno změní za týden. Ale za 8 týdnů se můžeš podívat do zrcadla a říct si: „Jsem stále nemocný, ale už nejsem sám.“
Je IPT stejně účinná jako léky?
IPT je stejně účinná jako léky u lehké a středně těžké deprese. V některých studiích je dokonce o něco méně účinná než léky samotné - ale když se léky spojí s IPT, výsledky jsou mnohem lepší. Kombinace snižuje riziko opakování deprese o téměř 63 %, což je výrazně více než léky samotné.
Může IPT pomoci i při úzkosti?
IPT byla původně vyvinuta pro depresi, ale v posledních letech se ukázalo, že funguje i u úzkosti spojené s vztahy - například sociální úzkosti, která vzniká z obavy o hodnocení ostatních. Nepomáhá přímo s panickými útoky nebo návykovými myšlenkami, ale pokud tvá úzkost vychází z potřeby být přijatý, z obavy, že tě někdo odmítne, nebo z izolace, IPT může být velmi účinná.
Je IPT vhodná pro mladé lidi?
Ano. Od roku 2020 se v Česku testuje adaptovaná IPT pro adolescenty. První výsledky ukázaly, že u mladých lidí s depresí se příznaky snížily o 58 % - výrazně více než u skupiny bez terapie. IPT je pro teenagery vhodná, protože pracuje s jejich hlavními problémy: škola, přátelé, rodina, identity.
Kolik stojí IPT v Česku?
Cena se liší podle regionu a typu poskytovatele. V klinikách jako IKEM může být IPT zdarma nebo za příspěvek. U soukromých terapeutů se cena pohybuje kolem 800-1 200 Kč za sezení. Celá série 12-16 sezení tedy stojí 10 000-15 000 Kč. Některé pojišťovny hradí část nákladů, pokud je terapeut registrovaný. Je vhodné se zeptat přímo na možnosti hrazení.
Proč není IPT v Česku běžnější?
IPT není součástí standardního vzdělávání českých psychoterapeutů. Aby se někdo stal certifikovaným terapeutem IPT, musí absolvovat 20-30 hodin speciálního školení, které je drahé a často jen v zahraničí. Proto je IPT přístupná jen v několika velkých městech a pouze u malého počtu terapeutů. Její dostupnost roste, ale pomalu.
