Rekontraktace v párové terapii: Kdy a jak přenastavit cíle a formát

• Od Karolína Bělohlávková
• 29 říj, 2025
• 0 Komentáře

Stojíte před tím, že vás párová terapie už nějakou dobu nevede kupředu? Cítíte, že cíle, které jste na začátku stanovili, už vám neodpovídají? To není selhání. To je přirozená část terapie. Rekontraktace není značka, že se něco pokazilo. Je to znamení, že vztah roste - a terapie se s ním musí přizpůsobit.

Co je rekontraktace a proč o ní nikdo neříká?

Rekontraktace v párové terapii je proces, kdy vy i váš partner společně s terapeutem přehodnotíte, co jste chtěli dosáhnout a jak to chcete dělat. Původní smlouva - ta, kterou jste podepsali na začátku - je jako mapa, kterou jste si vybrali, když jste se vydali na cestu. Ale co když se cesta změnila? Když jste se stali rodiči, když jste ztratili práci, když se někdo nemocen stal? Nebo když jste zjistili, že vás nejvíc trápí nejen to, jak se hádáte, ale že už nevíte, jestli chcete být spolu vůbec?

Většina lidí předpokládá, že terapie má pevný plán: začneš s cílem „zlepšit komunikaci“, skončíš s tím, že už se nekřičíte na sebe. Ale skutečnost je jiná. Vztahy nejsou statické. A terapie, která je nezohledňuje, se stává neúčinnou. Rekontraktace je právě ten okamžik, kdy se terapeut zastaví a řekne: „Počkejte. Co teď potřebujete?“

Kdy je čas na rekontraktaci?

Není potřeba čekat na krizi. Rekontraktace se může stát i v klidných fázích. Tady jsou čtyři jasná znamení, že je čas:

1. Stagnace. Už několik sezení se cítíte, že se točíte kolem stejných témat. Mluvíte o stejných věcech, ale nic se nezměnilo. To není „zase to“ - to je signál, že váš původní cíl už neplatí.
2. Životní změna. Narození dítěte, přestěhování, nemoc, změna zaměstnání, ztráta blízkého člověka. Tyto události převrací vztah jako karty. Co bylo dříve důležité, teď už nemusí být.
3. Nový cíl. Zjistíte, že už nechcete „zachránit vztah“. Chcete se rozloučit s respektem. Nebo chcete naučit se spolu žít, i když už nejste milenci. To není selhání. To je dospělost.
4. Nejasnost. „Nevím, proč tu vlastně jsme.“ Tento cit je největším varováním. Pokud nevíte, proč jste tam, terapie ztrácí smysl.

Podle studie z Masarykovy univerzity (2022) párů, které pravidelně přehodnocovaly své cíle, dosahovalo o 23-37 % lepších výsledků než ty, které se držely původního plánu bez změn. Rekontraktace není výjimka. Je to pravidlo pro úspěšnou terapii.

Jak probíhá rekontraktace? Krok za krokem

Rekontraktace není náhodná diskuse. Je to strukturovaný proces, který trvá obvykle jedno nebo dvě sezení. Tady je, jak to funguje:

1. Hodnocení pokroku. Terapeut se zeptá: „Co se změnilo od začátku? Co funguje? Co ne?“ Nejde o to, jestli jste „uspěli“. Jde o to, co jste zjistili o sobě i o partnerovi.
2. Identifikace nových potřeb. „Co vás teď nejvíc trápí?“ Tato otázka je klíčová. Možná už nejde o to, jak často se hádáte, ale o to, že jste se ztratili v roli rodičů a už nevíte, kdo jste jako pár.
3. Stanovení nových cílů. Zde je důležité konkrétnost. Místo „chci lepší komunikaci“ se stanoví: „Chci se naučit říct partnerovi, když se cítím zanedbávaný, aniž bych se na něj křičel.“ Nebo: „Chceme spolu vytvořit plán, jak se rozloučit, aniž bychom se nenáviděli.“
4. Přizpůsobení formátu. Můžete přejít z týdenních na dvoutýdenní sezení. Můžete přidat písemné úkoly. Můžete zrušit práci s emocemi a začít pracovat na praktických rozhodovacích nástrojích. Formát se mění podle potřeby.

Podle terapeutky Martiny Mráčkové je nejčastější chybou, kdy terapeut nevysvětlí, proč se cíle mění. Pokud nevíte, proč se něco mění, cítíte se ztraceně. Dobrá rekontraktace má vždy písemné shrnutí - novou smlouvu, kterou oba podepíšete. To vám dá jistotu: „Tady je, co teď děláme. A proč.“

Co se stane, když rekontraktaci neuděláte?

Když se terapie nevyvíjí, začínáte jí důvěřovat méně. Klienti z Brna, kteří odpověděli na dotazník na Redditu, popisovali, jak se cítili: „Terapeut neví, co dělá.“ To není vina terapeuta. To je vina systému, který neumožňuje změnu.

Představte si, že jste šli k lékaři kvůli bolesti zádů. Lékař vám dal léky na bolest hlavy. Po týdnu je to stejné. Co uděláte? Přijdete zpět a řeknete: „To nefunguje. Musíme to změnit.“ V párové terapii to ale často neřeknete. Bojíte se, že to znamená, že terapie selhala. Ale to není pravda. To znamená, že vztah dospěl.

Co říkají terapeuti? Co říkají klienti?

Podle neoficiální ankety 147 párů z České republiky (2023):

• 78 % řeklo, že rekontraktace jim pomohla dosáhnout výsledků, které by jinak nezískali.
• 65 % řeklo, že se cítili více zapojení, když mohli ovlivnit směr terapie.
• 15 % uvedlo, že příliš časté změny je zmatly - ale všichni ti, kteří se stěžovali, měli terapeuty, kteří neměli jasný proces.

Terapeutka Alena Ohemová z Family Hub říká: „Párová terapie není poslední možnost. Je to prostor pro růst, zastavení a nové porozumění.“ To znamená, že cíl může být i rozvod. A to je v pořádku. Skutečná úspěšnost terapie se měří nejen tím, jestli zůstanete spolu. Měří se tím, jestli jste se spolu naučili být čestní, dospělí a respektující - i když už nejste manželé.

Co dělat, když terapeut nechce rekontraktaci?

Někteří terapeuti se drží starších modelů. Považují terapeutickou smlouvu za nezmenitelnou. Pokud se vám to zdá jako překážka, řekněte to. „Chceme přehodnotit naše cíle. Co na to říkáte?“

Je-li terapeut otevřený, přijde na to spolu s vámi. Je-li zavřený, je to signál. V České republice 92 % akreditovaných škol terapeutů učí rekontraktaci. Pokud váš terapeut nezná tento pojem, nebo se mu to zdá „neprofesionální“, je čas zvážit jiného.

Nejde o to, jestli máte pravdu. Jde o to, jestli terapie funguje pro vás. A pokud ne, nemáte za to, že jste špatní. Máte za to, že jste dospělí. A dospělí lidé vědí, kdy je čas změnit plán.

Co budoucí vývoj?

Do roku 2025 by měla rekontraktace být součástí alespoň 85 % párových terapií v ČR, podle prognóz Univerzity Karlovy. Už teď existují specifické dotazníky, které pomáhají terapeutům identifikovat, kdy je čas na přehodnocení. To je dobrá zpráva. Znamená to, že terapie se stává vědecky podloženou praxí - ne náhodnou konverzací.

Největší riziko? Přílišná formalizace. Pokud se rekontraktace stane mechanickým rituálem každých 6 sezení, ztratí svou sílu. Je to jako lék - musí být podáván v pravý čas, ne podle kalendáře.

Rekontraktace není o tom, jak se změníte. Je o tom, jak se změní váš vztah - a jak terapie s ním může růst spolu.